bydlení | poradna práva

AKTUALITY

 

 

 

 

 

 

 

Dotazy

 


 

140: Kateřina Klímková [2010-06-28 21:59:36]

Dobrý den, bydlíme v bytě 2+1 který máme v osobním vlastnictví (já,manžel a roční díte).Máme problém se sousedem-alkoholikem, který neustále něco připaluje,pálí - pořád k nám jezdí hasiči - s malým musím vždy opustit byt a spát u rodičů.Teď naposledy se ukázalo že má v garsonce, která je pod náma dvě plynové bomby, a strašný nepořádek - pet lahve, hromady nějakého bordelu atd.Chci se zeptat zda s tím můžu něco dělat když pán tu garsonku má bohužel v osobním vlastnictví a nájem také platí?jsem v neustálém stresu, přece nás nemůže takhle ohrožovat pořád.(naposledy teď v pátek vařil maso a šel pryč do hospody - hasiči museli vylamovat dveře).jak mám postupovat a na koho se obrátit?Předsedkyně to sice řeší ale prý se s tím nedá nic dělat, mají pravdu?děkuji

Ust. § 14 zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů říká, že „zasahuje-li vlastník jednotky do práva ostatních vlastníků jednotek takovým způsobem, že podstatně omezuje nebo znemožňuje jeho výkon a nesplní povinnosti uložené rozhodnutím soudu, může soud na návrh společenství nebo na návrh některého z vlastníků nařídit prodej jednotky“.

Dle § 127 odst. 1 občanského zákoníku věty první se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Ust. § 127 vlastně hovoří o tzv. imisích, těmi se přitom zpravidla rozumí pronikání účinků činnosti konané na jedné nemovitosti na nemovitost druhou. Obyčejně se těmito dotyčnými nemovitostmi chápou kupř. sousední pozemky, to všem to nevylučuje, aby se právní úprava sousedských práv vztahovala i na dva a více vlastníků bytových jednotek v jednom domě.

Ust. § 127 občan. zák. mimo jiné uvádí, že vlastník nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi (…).

V případě, že tak rušitel přesto činí, přičemž tímto svým jednáním obtěžuje ostatní nad míru přiměřenou poměrům, popř. vážně ohrožuje nerušený výkon jejich vlastnických práv, jde o chování protiprávní.

Skutečností, že Vás soused obtěžuje častými požáry vyvolanými zřejmě jeho vinnou, dochází k rušení Vašich práv prachem, hlukem, kouřem, plyny, apod., tedy vším, co má za následek požár, popřípadě pachy, které se můžou linout z jeho bytu v důsledku nashromážděného nepořádku, a tím porušuje tento vlastník zákonnou povinnost mu uloženou § 127 občanského zákoníku.

V případě, že od tohoto protiprávního jednání vlastník bytové jednotky na výzvu dobrovolně neustoupí, je možné proti němu podat k soudu žalobu o zdržení se konkrétních zásahů (konkrétního protiprávního jednání) v žalobním návrhu přesně specifikovaných. Žalobu může podat kterýkoliv z dotčených vlastníků bytů v domě. V žalobě však není možné žádat soud, aby uložil tomuto rušiteli povinnost k aktivnímu jednání; vždy je nutné se domáhat zdržení se určitě a srozumitelně vymezeného chování rušitele. Připadá v úvahu se tak kupř. domáhat toho, aby soud uložil rušiteli např. povinnost zdržet se jednání, které by mohlo vyvolat vznik požáru. O popsané činnosti vlastníka bytové jednotky je nutné pořídit co nejvíce důkazů, neboť důkazní břemeno o tvrzených skutečnostech bude ležet na žalobci, tedy na Vás, v případě žaloby podané Vámi.

V případě, že rušitel dobrovolně nesplní to, co mu ukládá pravomocné a vykonatelné rozhodnutí soudu, ještě není konec, je možné podat k soudu návrh na nucený výkon tohoto rozhodnutí.

Je-li v domě, ve kterém se předmětný byt nachází, společenství vlastníků jednotek, pak zasahuje-li vlastník jednotky do práva ostatních vlastníků jednotek takovým způsobem, že podstatně omezuje nebo znemožňuje jeho výkon a nesplní povinnosti uložené rozhodnutím soudu, může soud na návrh společenství nebo na návrh některého z vlastníků nařídit prodej jednotky.

Z uvedeného je možno dovodit, že nesplní-li dotyčný vlastník bytové jednotky to, co mu ukládá pravomocné a vykonatelné rozhodnutí, je kromě podání návrhu na jeho na soudní výkon možno za splnění výše uvedených podmínek podat k soudu taktéž návrh na nařízení prodeje jeho bytové jednotky.

139: Karel Voldán [2010-06-28 13:12:49]

Na schůzi SVBJ byl odsouhlasen úvěr na zateplení domu včetně navýšení poplatků na splacení tohoto úvěru.Dva členové ze 42 nesouhlasili a nechtějí se podílet na úrocích.V případě,že zaplatí hotově celý svůj podíl komplikuje to celé splácení.Může většina toto odmítnout a trvat na odsouhlaseném postupu?Děkuji.

Vlastníci jednotek mají různou váhu hlasu v závislosti na podílu na společných prostorách domu (tedy podlahové ploše bytu). Na každé schůzi potřebujete pro usnášeníschopnost přítomnost nadpolovičních hlasů, tedy více než 50 % vlastnických podílů.
Na odsouhlasení úvěru je dle ust. § 11 odst. 4 zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů zapotřebí kvalifikovaná většina, tedy tři čtvrtiny přítomných hlasů. Pokud je tato podmínka splněna, ostatní se musí rozhodnutí podvolit.

138: helena vejnarová [2010-06-28 01:56:07]

hrozí nám soudni vystehováni muzeme se nejak bránit?? dekuji za odpoved

Za určitých okolností ano. Dotaz je však na jednoznačnou odpověď příliš stručný.

137: Salvová [2010-06-27 07:27:43]

Dobrý den,
ráda bych se Vás zeptala,kdo má ze zákona nárok na holobyt,za jakých podmínek ho může získat.
Mého býv.muže vystěhoval majitel domu za neplacení nájmu.Má operovanou páteř i břicho,čeká na inv.důchod.Nájem 1+1 činil 6oooKč,proto ho nemohl platit.On neví,kam se obrátit o pomoc.
předem děkuji.Salvová

Jestliže Váš muž obdržel platnou výpověď a na základě ní byl vystěhován za neplacení, nemá nárok na bytovou náhradu.
Určitě by bylo dobré, aby si Váš bývalý manžel podal žádost o pronájem obecního(městského) bytu. O ten může žádat kdokoliv, kdo má trvalý pobyt v obci (v případě nezájmu občanů může město poskytnout byt i osobě nebydlící v obci). Obecní byty jsou přidělovány dle pořadníku, nebo losováním, každé město přiděluje byty dle pravidel stanovených ve své vyhlášce. Pravidla pro přidělování však nesmějí být diskriminační, odporovat veřejnému zájmu a zákonu. Bývá normálním jevem, že si města podmiňují přidělení obecního bytu skutečnostmi, že žadatel je občanem ČR starším 18let, je občanem obce a není nájemcem (společným nájemcem), vlastníkem (společným vlastníkem) jiného bytu, nebo vlastníkem (spoluvlastníkem) nemovitostí určených k bydlení. Další podmínky si kladou města sama.
„Holobyt“ je pojem užíván spíše pro byty, do nichž jsou vystěhováni neplatiči nájemného v případech, kdy soud přivoluje k výpovědi z nájmu bytu s podmínkou zajištění ubytování nebo přístřeší, nebo kdy neplatiči dobrovolně ukončí nájem v původním bytě bez ingerence soudu. Holobyty jsem zřizovány obcemi. Další možností by byla ubytovna, jejíž zřizovatelem může být jak obec, tak soukromý provozovatel. V holobytech většinou platí nájemní smlouvy na dobu určitou (dle ust.§§ 663-723 občanského zákoníku), zatímco v ubytovnách platí smlouvy o ubytování, které neposkytují nájemníkům takovou úroveň ochrany jako smlouvy nájemní.
Na holobyt ani na obecní byt není nárok.

136: Karel Voldán [2010-06-24 14:40:50]

Je nutné, aby SVBJ vypsalo výběrové řízení na provedení kompletního zateplení domu?Požádali jsme 2 firmy o nabídku a na schůzi vlastníků byla vybrána ta nejvodnější.Postupovali jsme správně?Jsme povinni každému z vlastníků dávat kopii smlouvy z dodavatelem?Z konkurenčních důvodů si to dodavatel nepřeje.Děkuji.

Otázka konání výběrové řízení bývá upravena ve stanovách, anebo rozhodnutí o konání výběrového řízení dáno rozhodnutím shromáždění, na kterém se hlasuje prostou většinou přítomných hlasů dle ust. § 11 odst. 2 zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů.
Avšak je nutné dávat pozor, protože se na Vás vztahuje ust. o péči řádného hospodáře (stejně jako pro a.s.). Výběrové řízení tedy konat dle zákona nemusíte, avšak firma, kterou byste vybrali bez výběrového řízení, nesmí být předražená, jinak odpovídáte za škodu.

135: Jitka [2010-06-24 07:17:47]

Ptala jsem se začátkem června a nic,myslím,že tyhle stránky jsou hluché, takže asi neodpovídá nikdo.

134: Marcel [2010-06-23 21:40:52]

Odpovídá tady vůbec někdo?

133: [2010-06-23 17:27:05]

odpověď mi prosím zašlete na rubin.ontario@seznam.czDěkuji moc.

132: irena [2010-06-23 17:07:37]

Dobrý den,přišlo vyúčtování za služby.Výbor vlastníků domu nám napočítal nejvyšší spotřebu v domě za vodu,protože jsme měli velmi malou spotřebu.Po dvouměsíčním dohadování,jsme se dohodli,že vodoměry odešlou do zkušebny a když budou špatné,tak nám vrátí peníze,podle spotřeby napočítané novými vodoměry-dali nám nové.Pracovník zkušebny mi sdělil,že vodoměry nebudou zkoušet,protože jsou po zkušební době-tudíž nefunkčnía proto by mi měl výbor vrátit peníze.
Jenže výbor o tom nechce slyšet.Co S tím?

Obecně se postupuje tak, že v případě nesouhlasu nájemce se stavem měřiče, se tento na jeho náklady zašle na prozkoušení, nechá si na něj vystavit potvrzení o chybovosti vodoměru a pokud je reklamace uznána, je pronajímatel povinen dle potvrzení sumu proplatit a na své vlastní náklady pořídit vodoměr nový.
Spotřebu zjištěnou na prošlých vodoměrech většinou reklamovat nelze. Pokud se nedohodnete, pak nezbývá, než se soudit.

131: Lucie [2010-06-23 11:31:20]

Dobrý den,loni v červnu 2009, jsme si koupili družstevní byt. Nyní nám přišlo roční vyúčtování za teplo a teplou vodu a další položky spojené s užíváním bytu, kde je vyúčtován nedoplatek 17.000Kč. Jelikož jsem byt koupili, až v červnu a vyúčtování je za celý rok 2009 (od 1.1.do 31.12.2009), chtěla jsme se zeptat jak postupovat dále, abychom se na úhradě nedoplatku podíleli společně s bývalým majitelem bytu. Jak vypočítat, jaký podíl na nedoplatku má bývalý majitel a jaký mi, když vyúčtování je za celý rok a na družstvu mi sdělili, že měsíční vyúčtování mi nemohou poskytnout, čili výpočet si musíme provést sami. Při koupi bytu a podepsání smlouvy byl podepsán předávací protokol, kde byli opsány veškeré měřiče. Jsme povinni na bývalém majiteli bytu vymáhat nedoplatek mi jako nový majitelé bytu nebo by to mělo udělat družstvo??? Družstvo nám zaslalo vyúčtování za celý loňský rok, přestože jsme majitelé až od konce června 2009, je to tak správně? Neměli by oni sami zaslat vyúčtování bývalým majitelům od ledna do června a nám ten zbytek??? Děkuji. Lucie

V bytě, kde došlo ke změně vlastníka, jsou konečnými spotřebiteli jak původní, tak nový vlastník. Každý z nich tedy musí obdržet své řádné vyúčtování za období, kdy tento byt užíval. Pokud nový vlastník dostane vyúčtování za období celého roku, je možno toto reklamovat jako vadné. Povinnost uhradit případný doplatek mu vznikne teprve od okamžiku, kdy obdrží řádné vyúčtování pouze za dobu, kdy byl vlastníkem.
Jsou-li známy odečty měřidel, postupuje se podle jednotlivých částí vyhlášky č. 372/2001 Sb.
§ 3 odst. 2 vyhlášky stanoví, že: „je-li tepelná energie používána v zúčtovací jednotce také k jinému účelu než na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody, účtuje náklady na tuto energii vlastník na základě jejího měření nebo odborného posouzení zvlášť každému příslušnému konečnému spotřebiteli.“
§ 2 odst. 2 písm. c) bod 4. zákona č. 458/2000 Sb. je konečným spotřebitelem fyzická či právnická osoba, která dodanou tepelnou energii pouze spotřebovává,
Pro studenou vodu, stejně jako pro ostatní služby neexistují obdobná podrobná a závazná pravidla, jako je tomu u teplé vody. Je nutno vyjít z pravidel uvedených ve stanovách družstva.
Rozúčtovatel nemá povinnost provádět odečty vodoměrů a indikátorů při změně vlastníků bytu. Stav měřidel si většinou kupující a prodávající stvrdí písemně, nebo je to uvedeno v kupní smlouvě. Z těchto hodnot je pak rozúčtovatel povinen vycházet.
S vyúčtováním uprostřed zúčtovacího období mohou být spojeny zvýšené náklady a je tedy spravedlivé, aby je uhradili ti, pro které se mimořádné vyúčtování připravuje.
Závěrem je tedy možno shrnout, že jste povinni platit jen za dobu, kdy jste byli nájemci, nikoliv za dobu předchozí.

130: zuzana kulíčková [2010-06-22 15:15:23]

Dobrý den,
bydlím v nájemním bytě který patří státu, právo hospodaření má již asi 18 let Bytový podnik v likvidaci. V posledním vyúčtování služeb se objevila částka kolem 2000 za opravy. Nikdy předtím nic takového nebylo. Na vznesený dotaz mi bylo odpovězeno že ho mám dát písemně, bohužel s odpověďmi na dotazy mám velmi špatné zkušenosti.Všude na netu visí co všechno má platit nájemník ve svém bytě ale nikde se nemohu dočíst zda mu mohou být přeúčtovány opravy a jakého rozsahu ve společných částech domu.Kromě opravy závady způsobené nájemníkem.Děkuji zuzana kulíčková

Máte pravdu v tom, že je nájemník povinen platit to, co mu ukládá zákon, popř. nařízení vlády. Ani ve smlouvě není možné rozšiřovat povinnosti nájemníků nad zákonný rámec. není možno jít nad rámec zákona a rozšiřovat povinnosti nájemníků, a to ani smlouvou. Částka by neměla jít na vrub nájemníkům. Domníváme se, že Vy jako nájemníci nejste povinni uvedené opravy platit navíc.

129: Pacovská Simona [2010-06-21 20:18:30]

Dobrý den,bydlíme v nájemním bytu soukromého majitele. Bohužel už tři roky jsme od něho neviděli ani korunu za vyůčtování nájmu. Před dvěma měsíci přišlo vyůčtování za dva roky, stím, že za třetí přijde do konce května 2010 a s tím i přeplatek peněz. Ale bohužel nic. Majitel se odvolává na správce budovy a správce zase na majitele. je nějaká možnost tento problém vyřešit? Děkuji za odpověd.

Co se týče vyúčtování, k tomu je povinen majitel. Napište mu dopis, ve kterém budete urgovat vyúčtování konkrétní rok. V dopise můžete stanovit, pro případ, že nebude v přiměřené lhůtě (do cca. 1 měsíce) odpovězeno, že uplatňujete započtení pohledávky.
Pokud by ani ve stanovené lhůtě svou povinnost nesplnil, pak je možno podat žalobu soudu, a to k okresnímu soudu určeného dle místa bydliště žalovaného (tedy majitele). V žalobě je potřeba všechny rozhodující skutečnosti, tedy uvést nájemní poměr, doložit kopií nájemní smlouvy, uvést skutečnosti, že platíte nájemné, v jaké výši, co z toho činí čistý nájem a v jaké výši jsou poplatky za služby a samozřejmě zdůraznit, že Vám pronajímatel neposlal vyúčtování za konkrétně uvedené roky, popřípadě doložit, že jste se s ním snažili komunikovat, ale on Vám neodpověděl (jako přílohu přiložit kopii onoho dopisu s žádostí o vyúčtování s informací, kdy byl odeslán).
Žaloba by mohla znít na uložení povinnosti vystavit vyúčtování.
Samotné plnění spočívající v povinnosti vyhotovit vyúčtování je velmi obtížně vynutitelné. Pokud bude soudem určeno, že je povinen Vám vyúčtování vystavit, ale ani tak se nestane, pak můžete požadovat výkon rozhodnutí. Soud by mu určil správní pokutu, a to i opakovaně, do doby splnění povinnosti, to vše dle ust.§ 351 a § 258 odst. 2 občanského soudního řádu.

Pokud by Vám nevyplatí přeplatek, pak ze strany majitele dochází k bezdůvodnému obohacení a toto je Vám povinen také vyplatit. Nestane-li se tak, pak zkuste opět upozornit písemně na jeho povinnost a pokud nebude reagovat, podejte žalobu k soudu na vydání výše přeplatku, tedy částky, kterou Vám dluží.

128: Koudelková Kateřina [2010-06-21 12:05:32]

Dobrý den.Jsem 7 roků rozvedená,ale s bývalým manželem bydlíme v rod.domě,každý ve svém patře.Dům jsme přepsali na dceru,která s námi nebydlí.Bývalý manžel je alkoholik,má částečný důchod,ale nechce přispívat na inkaso.Je možné jej nějak donutit,aby na SIPO pravidelně přispíval?Děkuji za odpověď.

Pokud rozumím správně, oba bydlíte v domě, za jehož služby se platí měsíčně jednotná cena, tu předpokládám platíte celou ze svého. Jestliže je tomu skutečně tak a Váš bývalý manžel bydlí v domě, aniž by platil za služby, které v souvislosti s bydlením využívá, pak se jedná z jeho strany o bezdůvodné obohacení, a to dle ust. § 454 občanského zákoníku. Ten říká, že „bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám“.
Z jeho strany tedy došlo k bezdůvodnému obohacení, a to ve výši, která se rovná rozdílům mezi cenou Vámi spotřebovaných služeb a cenou celkovou, kterou jste skutečně platila.
Můžete tedy k soudu podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení, rovnající se celkové sumě, kterou měl Váš manžel zaplatit. Tato volba je na Vás, zda Vám sporná suma bude stát za to, abyste o ní usilovala soudní cestou, ale právo na to máte.
Ohledně plateb do budoucna se zkuste s manželem dohodnout (pro jistotu mu zašlete i písemné upozornění, kdyby náhodou mělo v budoucnu dojít k soudnímu sporu, budete mít důkaz), že je jeho povinností platit za spotřebované služby a vysvětlete mu, že v případě neplacení dochází z jeho strany k bezdůvodnému obohacení a Vy jste oprávněna na něj podat žalobu k soudu. V případě, že by nereagoval, máte možnost práva využít a žalobu na splnění povinnosti k soudu podat, aby Váš manžel pravidelně přispíval na služby. V žalobě uveďte stav, jak placení služeb probíhalo do doby podání žaloby, vše doložte složenkami a výpisy z účtu. Dále můžete požádat, aby soud vydal rozsudek, že Váš bývalý manžel je povinen pravidelně přispívat na inkaso. Určete si rovnou, jakou částku byste chtěla, aby Váš manžel přispíval, popřípadě vyjádřete Vámi požadovanou sumu určitým podílem (např. 50% měsíčních nákladů).
Jednodušší by ovšem bylo, aby se v této věci angažovala Vaše dcera, která je majitelkou domu, ona jako vlastník rozhoduje. Mohla by Vašemu bývalému manželovi pohrozit, že v případě, že se nebude podílet na placení služeb, které spotřeboval, z domu ho vyhodí. V takovém případě by mu nepříslušelo ani právo na bytovou náhradu. Bylo by to však problematické, mohlo by se jednat o rozpor s dobrými mravy, vzhledem k určité vyživovací povinnosti dětí vůči rodičům. To by musel posoudit soud, kdyby se na něj Váš bývalý manžel obrátil.
Nejlepší by bylo, aby Vaše dcera vystavila pro Vašeho bývalého manžela nájemní smlouvu. V případě porušení hrazení poplatků za služby by mu mohla dát výpověď z nájmu dle ust. § 711 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku, kdyby nedoplatek za služby dosahoval minimálně trojnásobku měsíčních záloh placených za služby.

127: Jana Vítková [2010-06-20 18:49:41]

Dobrý den, manžel odešel před 2 roky ze společné domácnosti k jiné ženě u které bydlí doposud. Již jsme rozvedeni,ale nechce se odhlásit z trvalého pobytu a ani já ho nemohu odhlásit z družstva do doby než budeme mít dohodu o tom kdo bude mít právo byt užívat a zůstane členem družstva. Částku kterou požaduje za družstevní byt ke kterému máme stejná uživatelská práva, se mi zdá nepřiměřená.Chceme vše vyřešit dohodou,ale nevím zda v případě družstevního bytu má nárok na vyplacení když byt není v OV a z čeho se odstupné za družstevní byt vypočítá.Byt jsme nabyli již za trvání manželství.Nikdo mi doposud nebyl schopen říci o jakou částku by se mělo jednat. V bytě žiji v současné době již se zletilými dcerami,přičemž jedna ještě studuje.
V případě,že se nedohodnem jak nejlépe postupovat?
Předem děkuji za odpověď.

Nedojde-li v případě společného členství mezi manžely k dohodě, rozhodne soud. Soud rozhodne na návrh jednoho z nich o zrušení práva společného nájmu a o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále nájemcem bytu. Tím zanikne i společné členství v družstvu. Zákon preferuje dohodu mezi manžely. Při rozhodování o dalším nájmu družstevního bytu vezme soud zřetel na zájmy nezletilých dětí.
Cena členského podílu v bytovém družstvu není regulována žádným cenovým předpisem a převádějící i nabývající ji sjednávají dohodou. V řízení o vypořádání společného jmění manželů, bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva, jehož součástí je i hodnota členského podílu, se vychází z hodnoty, jejíž cena se pro účely uvedeného řízení stanoví cenou obvyklou, tj. cenou, kterou by bylo možno za převod členského podílu v rozhodné době a místě dosáhnout, tj. ke dni zániku společného členství rozvedených manželů. „Obvyklá cena“ respektuje reálné ekonomické vztahy. Má-li být vypořádána hodnota, kterou manželé nabyli za trvání manželství jako společní členové družstva, musí se vycházet z ceny ke dni zániku společného členství rozvedených manželů v družstvu.
Jestliže se s manželem nemůžete dohodnout, podejte k soudu návrh na zrušení práva společného nájmu. Vzhledem k tomu, že Vy máte děti u sebe a Váš manžel od Vás odešel k jiné ženě, pak by Vám soud měl ponechat členství v družstvu a zrušit ho Vašemu manželovi, tím Vám zůstane právo nájmu družstevního bytu.
Vypořádací podíl by měl odpovídat hodnotě bytu. Vzhledem k tomu, že skutečnost není nijak regulována, můžete se na výši vypořádacího podílu dohodnout jakkoliv. Vypořádací podíl náleží dle ust. § 61 odst. 2 a § 233 a § 234 obchodního zákoníku.

126: JIŘINA ZOUNOVÁ [2010-06-20 11:20:50]

BYDLÍME V DVOJDOMKU JEDNA PŮLKA JE NAŠE A VVDRUHÉ PŮLCE BYDLÍ SYN ALE DŮM JE NÁŠ ALE NYNÍ SE SYN ZACHOVAL VŮČI NÁM ŠPATNĚ A TAK SE VÁS PTÁM KDYŽ BYCH MU CHTĚLA DÁT SOUDNÍ VÝPOVĚD JAK MÁM POSTUPOVAT PŘEDEM DĚKUJI ZA RADU NASHLEDANOU.

Z Vašeho dotazu se domníváme, že jste s manželem vlastníky celého dvojdomku. Z tohoto plyne následné posouzení Vaší věci.
Pokud Váš syn bydlí v domě bez jakéhokoliv právního důvodu, tedy bez nájemní či podnájemní smlouvy a pouze díky Vaší dobré vůli, pak by nemuselo vůbec dojít k podání výpovědi a stačilo by pouze podat k soudu žalobu na vyklizení. Tomu by však musela předcházet písemná výstraha, ta musí obsahovat žádost o napravení závadného stavu a v případě nesplnění tohoto do určitého data upozornění na možnost podání návrhu na vyklizení.
Pokud jste s ním sjednali nájemní smlouvu a on Vám platí nejen měsíční zálohy za služby, ale také určitou částku navíc (tedy nájemné), pak se jedná o případ, kdy je možné ukončit nájemní vztah dohodou nebo výpovědí. Pokud se k Vám Váš syn zachoval „špatně“, mohlo by se jednat o výpovědní důvod dle ust. § 711 odst. 2 písm. a). Pod to je možno podřadit hádky, křik v bytě takové intenzity, že je slyšitelný do sousedních bytů či společných prostor, urážky, slovní či dokonce fyzické napadání obyvatel domu, devastace bytu či společných prostor, nečistota v bytě, která obtěžuje i ostatní obyvatele, intenzivní zápach linoucí se z bytu apod.

125: marprau@seznam.cz [2010-06-20 08:26:33]

Dobrý den co si mám představit pod tímto má-li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt; hlavně to vyjma případů, protože mi z tohodle důvodu byla dána výpověd z nájmu bytu, manželka zdědila 1/2 bytu po otci v druhé bydlí její matka, my v bytě nebydlíme an ho nijak nevyužíváme. Děkuji za odpověd.

Viz. odpověď na dotaz č. 123

124: Helena [2010-06-19 23:05:12]

Dobrý den, bydlíme v nájemních bytech u soukromého majitele. Nyní nám bylo nabídnuto pořízení měřiče tepla na radiátory(máme plynovou kotelnu). Zajímalo by nás,kdo se finančně podílí na pořízení měřiče a jakým podílem. Děkuji za odpověď.

Ust. § 687 odst. 3 občanského zákoníku uvádí, že drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. V tomto ustanovení občanský zákoník dále odkazuje na nařízení vlády č. 258/1995 Sb. Co by se dalo na Váš případ vztáhnout, by bylo ust. § 5 odst. 2 písm. f) za drobné opravy považuje mj. opravy indikátorů vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody. V ust. § 5 odst. 6 Nařízení je dále uvedeno, že součet nákladů za drobné opravy uvedené mj. také v odst. 2 písm. f) nesmí přesáhnout částku 70 Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok, včetně nákladů na dopravu a jiných nákladů spojených s opravou, pokud jsou uvedeny v daňovém dokladu o provedení opravy.
Už z dikce zákona vyplývá, že na nájemníka v souvislosti s připadá povinnost oprav co se týče § 5 odst. 2 písm. f). Součet oprav však nesmí přesáhnout 70Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok včetně všech nákladů s tím spojených.
Bylo by možno dovodit, že zakoupení zcela nové věci je věcí majitele domu. Pokud se s majitelem dohodnete na jiném postupu, je to zcela na Vás.

123: Marcel [2010-06-19 14:02:27]

Dobrý den co si mám představit pod tímto má-li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt; hlavně to vyjma případů, protože mi z tohodle důvodu byla dána výpověd z nájmu bytu, manželka zdědila 1/2 bytu po otci v druhé bydlí její matka, my v bytě nebydlíme an ho nijak nevyužíváme. Děkuji za odpověd,

Jak uvádíte, výpověď jste obdržel Vy, ač dědila manželka. Je zde zákonný společný nájem bytu manžely. „Má-li nájemce dva nebo více bytů“ znamená, že máte k nim určitý právní titul, nezáleží na tom, zda se jedná v obou případech o nájemní vztah
Výpovědní důvod není naplněn, nelze-li na nájemci spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden ze dvou či více bytů, které má. Musí jít o stav, kdy nájemce užívá dva či více bytů k účelu, k němuž je byt určen, tj. k bydlení, a přitom na něm nelze spravedlivě požadovat, aby svou potřebu bydlení uspokojoval užíváním pouze jednoho bytu. Mohlo by se jednat o případ, kdy stávající byt je malý a nepostačuje nájemci a jeho rodině k pokrytí jejich potřeb a nájemce proto užívá druhý byt pro pokrytí potřeb bydlení své domácnosti. Zde by tedy bylo možné argumentovat, že druhý byt je vlastněn Vaší manželkou jen z poloviny a rozhodně Vám (popřípadě Vaší rodině) nezaručuje takové bydlení, které postačuje k pokrytí všech potřeb rodiny.
Ustanovení je třeba, dle názoru soudů, vyložit a aplikovat tak, aby byl mimo jiné eliminován stav, kdy nájemce na úkor pronajímatele sám využívá výhod regulovaného nájemného a svou vlastní nemovitost, v níž by bez obtíží mohl uspokojovat svou bytovou potřebu, pronajímá za tržní nájemné.
V ustálené judikatuře o situaci, kdy "nájemce má dva nebo více bytů" jde v případě, svědčí-li nájemci právní titul užívání dvou (více) bytů. Jednalo by se o případy, kdy mu svědčí právo nájmu ke dvěma (více) bytům, tak i případy, kdy další byt obývá nájemce z titulu vlastnického práva (práva odpovídajícího věcnému břemenu).
V případě, že chce pronajímatel u soudu uspět s výpovědním důvodem dva a více bytů, musí soudu prokázat, že nájemce dva a více bytů užívá.
Soud by měl existenci výpovědního důvodu „dva a více bytů“ posuzovat k okamžiku účinnosti výpovědi, tedy k okamžiku, kdy byla nájemci doručena výpověď pronajímatele z nájmu bytu.
V zásadě se domníváme, že by nebylo spravedlivé po Vás požadovat, abyste využívali jen jeden byt, vzhledem k velikosti bytu druhého a skutečnosti, že je již obýván jedním spoluvlastníkem, tj. matkou Vaší manželky.

122: Danulijka53 [2010-06-17 08:42:47]

Dobrý den,
jsem pronajímmatela jednoho bytu a chtěla bych se zeptat ,jaké drobné opravy si musí podnájemník hradit sám a do kolika KČ ...děkuji.

Ust. § 687 odst. 3 občanského zákoníku stanoví, že není-li v nájemní smlouvě uvedeno jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Pojem drobných oprav a nákladů spojených s běžnou údržbou bytu upravuje ust. § 5, § 6 nařízení vlády č. 258/1995 Sb:
Za drobné opravy se považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele, a to podle věcného vymezení nebo podle výše nákladu.
Podle věcného vymezení se za drobné opravy považují tyto opravy a výměny:

a) opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt,
b) opravy jednotlivých částí oken a dveří a jejich součástí a výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií,
c) výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny zdrojů světla v osvětlovacích tělesech,
d) výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt,
e) opravy uzavíracích armatur na rozvodech vody, výměny sifonů a lapačů tuku,
f) opravy indikátorů vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody.

Za drobné opravy se dále považují: opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní. U zařízení pro vytápění se za drobné opravy považují opravy kamen na tuhá paliva, plyn a elektřinu, kotlů etážového topení na pevná, kapalná a plynná paliva, včetně uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního vytápění a výměny jejich drobných součástí.

Za drobné opravy považují další opravy bytu a jeho vybavení a výměny součástí jednotlivých předmětů tohoto vybavení, které nejsou výše uvedeny, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 500 Kč. Součet nákladů za drobné opravy výše uvedené nesmí přesáhnout částku 70 Kč/m 2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok.

121: Konečná [2010-06-15 11:00:16]

Dobrý den,
bydlím v bytě na základě věcného břemene dožití (nejsem vlastníkem ani nájemcem). Mám nárok na příspěvek na bydlení - konkrétně energie (smlouvy mám přímo na sebe) a úhradu fondu oprav, který hradím dle dohody (platím přímo na účet Společenství vlastníků)? Jsem v hmotné nouzi, ale na sociálce mi řekly, že musím být nájemcem nebo vlastníkem (podle zákona). Lze toto nějak obejít?

ano, je pravda, že byste musela mít k bytu určitý právní titul. Tedy jak uvádí ust. § 24 odst. 1 zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu. Jestliže nejste ani vlastníkem ani nájemcem, možnost pobírání tohoto příspěvku nemáte. Toto právo nemá ani podnájemník.

120: Jitka [2010-06-14 14:12:45]

Dobrý den,bydlím v nájmu za rok 2009 jsem dlužila na nájmu podepsala jsem mu směnku ve výši dluhu.V roce 2010 platím řádně a včas.Pronajímatel mě ovšem vypnul energie.Má na to právo?Splatnost směnky ještě nevypršela. email postp@seznam.cz

Samozřejmě zákon pronajímateli nic takového, jako je vypnutí energií, nedovoluje. Co se týče Vašeho dluhu, mohl by Vám dát jen výpověď z nájmu, jestliže výše dluhu dosáhla minimálně trojnásobku měsíčního nájemného a služeb.
Pronajímatel je dle ust. § 687 odst. 1 občanského zákoníku povinen mj. zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.
Jestliže svou povinnost neplní, upozorněte ho písemně na tuto skutečnost. Když ani po písemném upozornění své povinnosti nedostojí, máte právo domáhat se slevy z úhrady za služby, které měsíčně platíte. Dle ust. § 698 odst. 1 občanského zákoníku máte právo na přiměřenou slevu z nájemného, jestliže nebyla poskytována plnění spojená s užíváním bytu, nebo byla poskytována vadně, a jestliže se v důsledku toho užívání bytu zhoršilo. Návrh na snížení pošlete opět pronajímateli. Pokud se s ním na snížení nedohodnete, můžete podat k soudu žalobu na snížení poskytovaného plnění spojeného s užíváním bytu.
Závěrem je tedy možno upozornit, že již při trojnásobku dlužného nájemného může dát pronajímatel výpověď dle ust. § 711 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku.

119: Petra Růžičková [2010-06-10 14:20:30]

Prosím odpovezte mi na e-mail ruzickova85@seznam.cz. Děkuji

118: Petra Růžičková [2010-06-10 14:16:08]

Dobrý den, máme problémy s majitelem bytu. Nedal nám dvouměsíční výpovědní lhůtu, přišel před měsícem a dal nám pouze novou smlouvu a zvýšil nám nájemné o 2.000 kč z původních 7.000 kč. Byt neudržuje, opravám v bytě se vyhýbá a ještě po nás požaduje novou vratnou kauci přičemž starou nám nevrátil. Tvrdil nám, že se kauce dává každým rokem. Při nastěhování jsme zjistily vady v bytě. Opravil pouze některé, většinu opravoval manžel. Mám zaměstnání v ČB a máme finanční problémy. Manžel tady doposud nenašel zaměstnání. Původem pocházíme z Plzně. Nevíme si rady. S majitelem se nadá pořádně domluvit.

Výpovědní lhůta je stanovena zákonem, v minimální lhůtě 3 měsíce.
Pokud jste již nájemní smlouvu měli sjednanou, není důvod, proč by Vám měl dát pronajímatel nájemní smlouvu novou. Pokud jste ji podepsali, přistoupili jste na podmínky nové, tedy mj. zvýšení nájmu.
Dle ust. § 687 odst. 1 občanského zákoníku je pronajímatel povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu. Co se týče oprav v bytě, ty se řídí dle ust. § 687 odst. 3 občanského zákoníku. Ustanovení stanoví, že není-li v nájemní smlouvě uvedeno jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Pojem drobných oprav a nákladů spojených s běžnou údržbou bytu upravuje ust. § 5, § 6 nařízení vlády č. 258/1995 Sb.
Za drobné opravy se považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele, a to podle věcného vymezení nebo podle výše nákladu.
Podle věcného vymezení se za drobné opravy považují tyto opravy a výměny:

a) opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt,
b) opravy jednotlivých částí oken a dveří a jejich součástí a výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií,
c) výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny zdrojů světla v osvětlovacích tělesech,
d) výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt,
e) opravy uzavíracích armatur na rozvodech vody, výměny sifonů a lapačů tuku,
f) opravy indikátorů vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody.

Za drobné opravy se dále považují: opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní. U zařízení pro vytápění se za drobné opravy považují opravy kamen na tuhá paliva, plyn a elektřinu, kotlů etážového topení na pevná, kapalná a plynná paliva, včetně uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního vytápění a výměny jejich drobných součástí.

Za drobné opravy považují další opravy bytu a jeho vybavení a výměny součástí jednotlivých předmětů tohoto vybavení, které nejsou výše uvedeny, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 500 Kč. Součet nákladů za drobné opravy výše uvedené nesmí přesáhnout částku 70 Kč/m 2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok.

Pronajímatel je tedy povinen postarat se o vše ostatní, co není specifikováno v nařízení vlády č. 258/1995 Sb. Vy jako nájemníci jste povinni pronajímatele na nedostatky písemně upozornit, pokud své povinnosti nedostojí, můžete zkusit požádat o slevu z nájemného, pokud se jedná o závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje užívání.
Nesplní-li pronajímatel svoji povinnost odstranit závady bránící řádnému užívání bytu, pak další možností je, po předchozím upozornění pronajímatele závady odstranit v nezbytné míře a požadovat od něj náhradu účelně vynaložených nákladů. Právo na náhradu byste jako nájemníci museli uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Toto právo na proplacení účelně vynaložených nákladů zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.
Dle ust. § 686a odst. 1 občanského zákoníku je pronajímatel oprávněn při sjednání nájemní smlouvy požadovat, aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem. Tyto prostředky pronajímatel uloží na svůj zvláštní účet u peněžního ústavu.
„Vratná kauce“ se dává pro případy, kdy se nastěhuje nový nájemce a pronajímatel chce mít jistotu, že v případě, když nájemce nebude platit nájemné, může si prostředky vzít z již zaplacené kauce. Jestliže jste však již jednou kauci dávali, nevyčerpali, nebyla započtena na Váš dluh vůči pronajímateli, nebo zůstala po skončení původní nájemní smlouvy u pronajímatele a nebyla Vám vrácena, není Vaší povinností ji dávat znovu. Jiný případ by byl, kdybyste nájem nezaplatili a pronajímatel si danou částku odčerpal z účtu, kde je složena Vaše záloha, pak byste ji museli doplnit do výše, která byla pronajímatelem požadována před vznikem nájemní smlouvy. V zásadě může pronajímatel kauci požadovat dle ust. § 686a odst. 2 občanského zákoníku při sjednání nájemní smlouvy.

117: Kurková Jitka [2010-06-08 15:02:19]

Dobrý den, moc bych Vás prosila o radu. Bydlíme v nájmu, dům má šest bytů a je v soukromém vlastnictví.V jednom z bytů bydlí sám majitel domu. V nájemní smlouvě jsme se zavázali platit měsíční zálohy na vodu,elektrickou energii a další služby, což činíme řádně a včas. Pronajímatel se zavázal provádět vyúčtování skutečné spotřeby služeb vždy za kalendářní rok zpětně do 30 dnů ode dne,kdy vyúčtování sám obdrží, což neučinil již tři roky, naposleny za rok 2006, kdy se jednalo o doplatek z naší strany samozřejmě.V dubnu letošního roku jsem ho písemně doporučeným dopisem vyzvala, že žádám o vyúčtování služeb za roky 2007-2009, ale odezva žádná. Hledala jsem v občanském zákoníku i jinde v zákonech, ale nenašla jsem nikde,oč se opřít. Prý pomůže,dát to k soudu. Ale jak postupovat?Děkuji Vám za odpověď.KurkovaJitka@seznam.cz

Ust. § 7 odst. 1 vyhlášky č. 372/2001 Sb. uvádí, že náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na poskytování teplé užitkové vody připadající na konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce se vyúčtovávají nejméně jednou ročně, a to nejpozději do 4 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. V tomto termínu VLASTNÍK (pronajímatel) zajistí, aby s konkrétním vyúčtováním byl písemně seznámen konečný spotřebitel.
Ust. § 7 odst. 3 Vyhlášky dále uvádí, že vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.
Vyúčtování je pronajímatel povinen dodat. Je dobré mu napsat dopis, ve kterém stanovíte, že pokud nebude vyúčtování provedeno do určité přiměřené doby (do cca. 1 měsíce), že podniknete v dané věci patřičné kroky.
Pokud by ani ve stanovené lhůtě svou povinnost nesplnil, pak je možno podat žalobu soudu, a to k okresnímu soudu určeného dle místa bydliště žalovaného (tedy pronajímatele). V žalobě je potřeba všechny rozhodující skutečnosti, tedy uvést nájemní poměr, doložit kopií nájemní smlouvy, uvést skutečnosti, že platíte nájemné, v jaké výši, co z toho činí čistý nájem a v jaké výši jsou poplatky za služby a samozřejmě zdůraznit, že Vám pronajímatel neposlal vyúčtování za konkrétně uvedené roky, popřípadě doložit, že jste se s ním snažili komunikovat, ale on Vám neodpověděl (jako přílohu přiložit kopii onoho dopisu s žádostí o vyúčtování s informací, kdy byl odeslán).
Žaloba by mohla znít na uložení povinnosti vystavit vyúčtování.
Samotné plnění spočívající v povinnosti vyhotovit vyúčtování je velmi obtížně vynutitelné. Pokud bude soudem určeno, že je povinen Vám vyúčtování vystavit, ale ani tak se nestane, pak můžete požadovat výkon rozhodnutí. Soud by mu určil správní pokutu, a to i opakovaně, do doby splnění povinnosti, to vše dle ust.§ 351 a § 258 odst. 2 občanského soudního řádu.

116: Petra D. [2010-06-08 09:10:54]

Dobrý den.Bydlím v pronajatém bytě a chtěla bych si sem nahlásit trvalé bydliště (momentálně jsem hlášena u matky v domě).Paní majitelka s tím zkušenosti nemá a tak nevím ,jak máme postupovat,abychom se v případě problémů nepoškodili.Moc děkuji.

Dle ust. § 10 odst. 1 zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel se místem trvalého pobytu rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu.
Změnu místa trvalého pobytu občan ohlásí na obecním úřadě s rozšířenou působností v místě nového trvalého bydliště.
Při ohlášení změny místa trvalého pobytu budete muset vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu, který obsahuje údaje o
• jménu, popřípadě jménech, příjmení a rodném čísle, předchozí a nové adrese místa trvalého pobytu občana,
• vlastníku objektu: jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu u fyzické osoby nebo název a sídlo u právnické osoby;
Dále budete muset předložit občanský průkaz a doložit oprávněnost užívání bytu (nájemní či podnájemní smlouvu), anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím lístku namístě společně s Vámi před zaměstnancem ohlašovny.
Za přihlášení změny místa trvalého pobytu se platí určitý poplatek, dle zákona o správních poplatcích by měl poplatek činit 50,-Kč.

115: Klára Kotisová [2010-06-08 07:54:14]

Dobrý den,
mám problém se sousedem. Bydlím ve státním bytě a soused - teda, spíše jeho dcera- si pouští muzika. Ale mě jde spíš o basy, které se do nich linou. Slyším je až v obýváku. Vždy to poznám, když mě začně dunět celý byt. Už 3x jsem na to pana souseda upozorňovala, ale stále nic. Vždy to vydržela tak 7-10dnů a pak zase. A pouští si to kdykoliv- někdy v 16 hod odpol., někdy ve 22 hod v noci, někda odpoledne. Je to různé
Mám možnost, se někde odvolat, aby například dodělali hlukové izolace nebo je možnost jiné nápravy?
Děkuji za odpověď.
klarka.kotisova@seznam.cz

Je potřeba rozlišovat časově. Noční klid, tedy doba od 22:00 do 6:00 dle ust. § 34 odst. 2 zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, je přísnější. Dřív tato doba bývala definována v domovních předpisech, některé obce ji mohou mít v obecních vyhláškách. V případě porušení nočního klidu se jedná o přestupek dle ust. § 47 odst. 1 písm. b) zák. č. 200/1990 Sb., přestupkový zákon. Pokud se nejedná o noční klid, je možno toto posuzovat dle ust. § 127 občan. zák.
Sousedské spory upravuje ust. § 127 občanského zákoníku. Toto ustanovení v odst. 1 uvádí: „Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí (…) nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy mj. hlukem,(…), vibracemi.(…)“.
Analogicky je toto ustanovení možné vztáhnout také na nájemníka bytu (viz. Nejvyššího soudu ze dne 16.1.2007, sp. zn. 26 Cdo 2071/2005).
Obraťte se tedy s písemnou žádostí na souseda, uveďte, že žádáte, aby se zdržel pronikání vibrací (popř. i hluku) do Vašeho bytu a upozorněte ho, že pokud nedojde k nápravě, podáte žalobu k soudu.

114: Lucie Kašnová [2010-06-07 09:13:04]

Dobrý den chci se zeptat jestli je nějaký problém vyměnit menší státní byt za větší? děkuji,podala jsem žádost na obecní úřád a bojím se že by byli nějaké nesrovnalosti,dluhy nemáme ani já ani majitel menšího bytu. july08@seznam.cz

Jestliže jste nájemníkem bytu, který chcete vyměnit s jiným nájemníkem za byt jeho, pak se tato výměna řídí ust. § 715 a § 716 občanského zákoníku. Nutné je, aby nájemci, kteří si chtějí byty vyměnit, měli k bytům řádnou nájemní smlouvu. Chcete-li byt vyměnit, je potřeba se na tom nejprve dohodnou, dohodu o výměně bytu písemně sepsat, nutný je také souhlas všech pronajímatelů (tedy toho, s kým jste podepsala nájemní smlouvu. Odepře-li pronajímatel bez závažných důvodů souhlas s výměnou bytu, § 715, může soud na návrh nájemce rozhodnutím nahradit projev vůle pronajímatele. Co je závažným důvodem, to je na posouzení soudu.
Důležité je si uvědomit, že se v důsledku výměny bytu dostanete do právního postavení dosavadního nájemce, proto je nutné si důkladně pročíst nájemní smlouvu, kterou uzavíral dosavadní nájemce se svým pronajímatelem. Náležitosti této smlouvy se budou týkat nově Vás jako nového nájemce, novou nájemní smlouvu s Vámi pronajímatel uzavírat nebude.
Jak výše uvedeno, jestliže se na výměně dohodnete s jiným nájemníkem a pronajímatel s tím bude souhlasit, nic Vám ve výměně bytu nebrání. Pronajímatel by mohl odepřít souhlas jen ze závažných důvodů, jestliže, jak píšete, dluhy nemáte, pak by vše mělo probíhat hladce.

113: Tomáš Brázda [2010-06-05 01:26:37]

Dobrý den,
moje přítelkyně má 18ti letou dceru, která studuje a řešíme zda je možnost aby žádala o příspěvek na bydlení za předpokladu že se přítelkyně přestěhuje ke mě a její obecní byt se napíše na dceru. Poté by byla jako jediný člen domácnosti bez příjmů a s náklady na bydlení cca 5600 Kč ve městě nad 100tisíc obyvatel.
Děkuji mnohokrát za odpověď
Tomik1202@seznam.cz

viz. odpověď na dotaz č. 100

112: Miroslawa Eliášová [2010-06-03 19:10:38]

Fond oprav - Dobrý den , jelikož naše SBD Trutnov (známé s kauzy nevýhodně uzavřené mandátní smlouvy se spol.A.Z.A.P.) nehospodaří s našimí finančními prostředky FO správně a ve smylslu zákona, jako majitelka bytové jednotky, jsem oznámila tomuto družstvu , že s platnosti od 1.1.2010 budu platit FO jednou ročně na základě předložených faktur a skutečně provedených praci/služeb. Podotýkám, že jsem se nechala vyvázat s členství družstva. nyní mi družstvo posílá upomínky na nevypořádáné závazky. Prosím o odpověď zda mám právo na to , platit FO jednou ročně dle výše uvedených podmínek. Předem děkuji za odpověď. S úctou Miroslawa Eliášová ( MIROSLAWA.E@ATLAS.CZ)

Způsob stanovení nájemného v družstevních bytech se děje na základě vyhl. č. 85/1997 Sb. Tato taktéž stanoví, že se vytvářejí zdroje a čerpají související náklady na opravy a údržbu, jakož i výdaje na technické zhodnocení (investice) "podle poměru rozdělovaných nákladů na jednotlivý byt k celkovým rozdělovaným nákladům vynaloženým na výstavbu domu". Tedy dle m2 užitné plochy, přičemž se např.u balkonu přičítá 30 % jeho plochy, u zčásti zapuštěné lodžie 60 % její plochy.
I při čerpání z fondu oprav musí bytová družstva vycházet ze znění výše uvedené vyhlášky. Podle jí určených ploch se pak podílejí jednotliví uživatelé bytů i na financování veškeré údržby a oprav domu, v němž bydlí.
Jestliže je dáno, jak bude probíhat výběr finančních prostředků do fondu oprav, v jaké výši a jak často, jste povinna této povinnosti dostát.
Výše uvedený postup se vztahuje na nájemné z bytů bytových družstev, nezáleží tedy na tom, zde jste členem družstva či nikoliv, popsaný stav se vztahuje na nájemníky, kteří obývají byty bytového družstva.

111: Kateřina Holasová [2010-06-03 11:36:39]

Dobrý den,
jako majitelé malého bytového domu řešíme momentálně situaci, kdy: v bytě (70 m2) s regulovaným nájemným hradí nájemce nájemné ve výši 27,95 Kč/m2 - což je v naší lokalitě strop v rámci deregulace od 1.1.2010 (konečná!)Byt byl původně II. kategorie (kotel na tuhá paliva), čili dnes byt standardní ( I. + II.kat.), jak jsem si ověřovala na více místech. Do kategorie se sníženou kvalitou bydlení tento byt nepatří. Nyní řešíme zhotovení plynového vytápění pro tento byt. Vzhledem k tomu, že na jaře jsme měnili okna v celém domě (všech bytech), za nová, dřevěná, nemáme peněžní prostředky na zhotovení tohoto druhu vytápění. Nabízí se tedy možnost: 1) my si půčíme finanční prostředky (úrok), zhotovíme toto vytápění, ale musíme zvýšit nájemné, aby se investice kompenzovala. 2) nájemce si zhotoví sám a my slevíme z nájmu. Podotýkám že by se jednalo o investici cca 70.000 Kč za topení a cena oken pro tento byt je cca 80.000 Kč (nájemce šetří).Nájemce nové vytápění chce. Jaké jsou konkrétní možnosti, pokud se s nájemcem nedohodneme jinak. Děkuji za vyjádření, pěkný den K. Holasová

Zák. č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného, je možno použít i na tržní nájemné, nájemce by s tím však musel souhlasit. Kategorie bytu nehraje žádnou roli. Dnes se rozlišují pouze 2 kategorie bytů, a to byt, anebo byt se sníženou kvalitou dle ust. § 2 písm. e) zák. č. 107/2006 Sb.
Stížnost je možno podat k soudu. Pokud však u kotle není potřeba opravy, jak z Vašeho dotazu vyplývá, a bude se jen osazovat kotel nový, není dle zákona možné sjednat slevu z nájemného (ta se použije jen pro případy, kdy je třeba opravy dosavadní věci).
Ust. § 669 občanského zákoníku popisuje možnost, kdy nájemce vynaložil na věc náklady při opravě, ke které je povinen pronajímatel. Nájemce pak má nárok na náhradu těchto nákladů, jen jestliže oprava byla provedena se souhlasem pronajímatele, nebo jestliže pronajímatel bez zbytečného odkladu opravu neobstaral, ačkoli mu byla oznámena její potřeba. Jinak může nájemce požadovat jen to, o co se pronajímatel obohatil.
Co si však s nájemníkem dohodnete a on Vám to odsouhlasí a podepíše,, to je pouze na Vás.

110: Kateřina Zitová [2010-06-01 21:03:55]

Dobrý den,jsem majitelka bytu a potřebuji se zeptat,jestli mi společenství vlastníků může určovat výši záloh na teplou a studenou vodu.Děkuji Zitová

Na Váš dotaz odpovím obsahem ustanovení § 15 odst. 2 zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, to uvádí: „Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech. Výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor nebo pověřený vlastník. Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě.“ Jsou-li členy společenství pouze tři vlastníci jednotek, je zapotřebí k přijetí usnesení souhlasu všech vlastníků jednotek (§ 11 odst. 6 Zák.).

109: Hana Balousová [2010-06-01 20:54:01]

Dobrý den,
žijeme v domě vystavěném částečně z dotace ze státního rozpočtu. Předplatili jsme nájemné, formou bezúročné půjčky pro majitele s tím, že platíme pouze 10% stanoveného nájemného dle evidenčního listu a 90% se umazává z půjčky. Byty jsou ještě na deset let vázány touto dotací a nyní nám chce majitel zvýšit nájemné. Podle zákona č.107/2006 Sb. ale nelze nájemné zvýšit bytům s nájemním bydlením vystavěných z dotací ze státního rozpočtu. Nemůže nikde zjistit, který zákona pro nás vlastně platí, který by řešil výši našeho nájemného. Můžete, prosím, poradit? Stačí číslo zákona nebo vyhlášky, vše si dohledáme. Děkuji moc.(hbalousova@seznam.cz)

108: Matouš [2010-06-01 16:12:48]

Dobrý den
Před lety jsme založili SDRUŽENÍ ( dům s 36 byty ) za účelem převedení bytů do os.vlastnictví - 5 bytů se nezúčastnilo. Tento rok očekáváme kladné vyřízení převodu od katastrálního úřadu. Doslech jsem se, že potom musíme zákonem nabídnout bydlícím nečlenům sdružení (PODNÁJEMNÍKŮM) byty ke koupi - z toho jsou 2 nájemníci původní a 3 s nájemní smlouvou na dobu určitou a pokud by nemělo těchto 5 zájem,tak nabídnout dále jiné osobě.Nevím,zda je na této informaci něco pravdy, neumím si představit ani důvod tohoto státního rozhodnutí ...
Děkuji za odpověď a vysvětlení.

107: roman.vacha@seznam.cz [2010-06-01 13:07:15]

Dobrý den
Chtěl bych se zeptat na problematiku vyrovnání dluhu formou nařízené exekuce. Jedná se mi o to, zda v případě nařízené exekuce a určení platby (splátek) i nadále běží platba z prodlení (příslušenství) z dluhu. Problém je u bytu na který má nájemník dluh, byla mu nařízena exekuce formou krácení platu, ale místo, aby dluh klesal tak neustále roste, jelikož jsou k dluhu neustále učtováno příslušenství (zprodlení platby) tak se mi zdá, že v daném případě je exekuce neučinná a mělo by být postupováno jinak a nebo je příslušenství účtováno v rozporu.

106: Roman Vácha [2010-06-01 13:06:03]

Dobrý den
Chtěl bych se zeptat na problematiku vyrovnání dluhu formou nařízené exekuce. Jedná se mi o to, zda v případě nařízené exekuce a určení platby (splátek) i nadále běží platba z prodlení (příslušenství či penále) z dluhu. Problém je u bytu na který má nájemník dluh, byla mu nařízena exekuce formou krácení platu, ale místo, aby dluh klesal tak neustále roste, jelikož jsou k dluhu neustále učtováno příslušenství (zprodlení platby) tak se mi zdá, že v daném případě je exekuce neučinná a mělo by být postupováno jinak a nebo je příslušenství účtováno v rozporu.

105: dasa.rejzkova@seznam.cz [2010-06-01 12:23:52]

Dobrý den, bydlíme s přítelem v bytě, kde řádně platíme nájem, který obnáší jak nájemné tak i zálohy na služby. Před pár týdny přišlo roční vyučtování za užívání bytu, které vykázalo přeplatek 15 000 Kč. Majitel bytu nám nehodlá peníze vydat a argumentuje tím, že v roce 2008 musel doplácet nedoplatek, který ovšem vznikl za předchozího nájemce. Ve smlouvě o přeplatcích či nedoplatcích není ani zmínka. Prosím o radu jak a jestli vůbec mohu z majitele bytu tyto peníze vymáhat. Předem moc děkuji za odpověď.

104: bursakovaeva@seznam.cz [2010-06-01 11:35:55]

Dobrý den, bydlíme v nájemním bytě. Do minulého měsíce jsme si společné prostory uklízeli a udržovali sami. Na začátku měsíce jsme našla ve schránce oznámení, že od 01.05.2010 bude společné prostory uklízet pan XY a cena za osbu je stanovena na 120,- CZK. Pro naši tříčlenou rodinu činí platba 360,- CZK, tato částka mi připadá vysoká. Musím na ni přistoupit? Ve smlouvě a rozpisu služeb o úklidu není žádná zmínka, jelikož jsme si je udržovali sami :-) Děkuji moc za odpověď.

103: radjok@seznam.cz [2010-06-01 08:20:17]

Dobry den,chtěla bych pronajmout bytovou jednotku v rod.domě,jak musím postupovat.Rodinny dům má dvě byt.jednotky.Děkuji

102: Dagmar Poláchová [2010-05-31 20:36:03]

Dobrý den.Jsou nějaké dotace pro vlastníka rodinného domu proti hluku(např. na okna), který je v těsné blízkosti silnice (komunikace 1.třídy)? Jestli ano, jakým způsobem je možné tyto dotace vyřídit? Děkuji za odpověď.

101: štefan [2010-05-31 06:50:45]

Dobrý den
Žila jsem s druhem s kterým má dvě děti ,ale jaksi jim to v poslední době neklapalo on se dal na alkohol a odmítl pracovní příležitost,tudíž sním zahajuje sociální úřad řízení o vyřazení,ale problém je v tom že jsme byly společně posuzované osoby v domácnosti ,ale druh po dohodě žije v druhé polovině domu s maminkou na úřad jsem to hlásila aby mohli provést šetření ,ale bohužel zde komunikace zůstala na bodu mrazu a přitom s ním nesdílím nic.na soud jsem již podala žádost o vydání soudního rozhodnutí a táké žalobu pro neplacení alimentů mohli by jste mi poradit jak mám postupovat dále.
děkuji.... gia7@seznam.cz

100: Tomáš [2010-05-30 21:05:55]

Dobrý den,
moje přítelkyně má 18ti letou dceru, která studuje a řešíme zda je možnost aby žádala o příspěvek na bydlení za předpokladu že se přítelkyně přestěhuje ke mě a její obecní byt se napíše na dceru. Poté by byla jako jediný člen domácnosti bez příjmů a s náklady na bydlení cca 5600 Kč ve městě nad 100tisíc obyvatel.
Děkuji mnohokrát za odpověď

Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Avšak poskytování příspěvku podléhá testování příjmů RODINY za předchozí kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.
Samozřejmě by postupem, který naznačujete, došlo minimálně k obcházení zákona, dávky jsou vypláceny potřebným a dcera Vaší přítelkyně by stále měla někoho, kdo by ji s placením nájmu mohl pomoci, stále by měla svoji rodinu, i když by s ní formálně nežila.
Pozor na ust. § 7 odst. 4 zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, to stanoví, že za rodinu se považuje dítě samo, ale pouze pokud je nezaopatřeným dítětem v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.
Dle ust. § 7 odst. 2 písm. b) zák. č. 117/1995 Sb., se za rodinu pro účely tohoto zákona považují nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner31a) rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,
Jak výše uvedeno, dcera Vaší přítelkyně by nárok na výplatu příspěvku na bydlení neměla.

99: Kateřina [2010-05-30 14:42:31]

Dobrý den,
existuje ještě předkupní právo? Jedná se o pozemek, který jsem 15 let užívala a starala se o něj. Pokud ano, je nějaký časový limit (termín), do kdy jsem povinna tento pozemek odkoupit a do kdy může majitel pozemek prodat jinému zájemci? Je majitel tohoto pozemku povinen oznámit mi, že tento pozemek prodává někomu jinému? Tento pozemek zahrnuje i jediný přístup do mého domu.
Děkuji za odpověď Kočíbová kocibova@seznam.cz

98: Lucka Bystroňová [2010-05-29 20:55:04]

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak mám postupovat v případě kdy chci vyměnit být s jinou osobou ale dotýčna osoba má v občánském průkaze jiné trvale bydliště než je adresa bytu. Dotýčna osoba je nyní v pečovatelském domě kde byla kvůli nemoci a kvůli přijetí do do onoho zařizení si musela změnit trvale bydliště. Tak bych prosla o radu jak mám v tomto připadě postupovat pokud si dotýčna osoba chce ponechát trvale bydliště v pečovatelském domě, a adresa bytu je jiná. Být řadně platí, rovněž paltí odpady a do bytu jezdí pravidelně na vikendy. Prosí poraďte! luckabystronova@seznam.cz předém děkuji.

97: Jana Šenková [2010-05-28 21:05:38]

Dobrý den-potřebovala bych vědět, jestli má majitel bytu povinnost vyúčtovat nájemníkovi fakturu za vodu.Platíme měsíčně zálohu na jeho účet (současně s nájmem).O výši nájemného mám od majitele doklad, ale o tom kolik jsme spotřebovali vody a za kolik nemám nic. Děkuji

96: vladimir mrkva [2010-05-28 19:39:12]

do kdy plati zakon o prevodu druzstevniho bytu do osobniho vlastnictvi

95: Erika Vrátilová [2010-05-28 13:56:10]

Dobrý den,jsem sama se třemi dětmi v městském bytě,je-likož jsem dlužnicí nájmu za 5měsíců,dostala jsem výpověd z bytu,zůstala jsem bez práce,onemocněla mi dcera cukrovkou,vyřídila jsem si jednorázovou pomoc,na jeden nájem,ale stále nemám na bydlení,jsem tu hlášená od února,mám čistý nájem 7800+inkaso a byt jsem v říjnu lonského roku opravila na vlastní náklady asi 200000kč.chtěla jsem město požádat o splátkový kalendář čtyř nájmů,ted už budou všechny dávky v pořádku a já mohu řádně splácet,ale tahle výpověd asi nejde vzít spět,nevím co mám dělat,skusím se na úřadě dohodnout,myslíte že se to ještě dá?odpověd mi prosím zašlete na e-mail e.vratilova@seznam.cz.děkuji moc.

94: Denisa Dienová [2010-05-28 13:25:08]

Dobrý den,dostala jsem vyúčtování za služby od majitele bytu,které činí nedoplatek 7800kč.Vše řádně platíme a za 7 let byl max.nedolatek 800,- Kč.Vyučtování je pouze tabulka - záhoha,celkem zálohy,skutečné náklady,nedoplatek/přeplatek.Nic více vyúčtování neobsahuje.Podala jsem reklamaci,ale majitel nereaguje a prý nemám ani právo nahlídnout do fakturace za elektriku,vodu a atd.,abych se přesvědčila,že opravdu byli skutečné náklady na celou nemovitost vysoké.Chci se zeptat jestli ukládá nějaká vyhláška majiteli v takovém to případě povinnost doložit,že vyúčtování je správně.Děkuji za odpověď.Dienová

93: Míra.P [2010-05-26 19:21:10]

Dobrý den.
Bydlíme jako nájemníci v bytovce a po správci požadujeme všichni opětovné zprovoznění zvonků u venkovních dveří domu.U někoho v bytech ještě jsou ty původní telefony a někteří už je dávno zrušili.Venku na domě jsou jen torza zvonků která tam kdysi někdo zničil a to před hodně dlouhou dobou.Správce nám odpověděl že nám opravu zajistí a pak nám jí naúčtuje.Má právo po nás chtít úhradu za opravu a nebo instalaci zvonků? Částka se může vyšplhat asi na 25000kč.Na vstupní dveře jsme dali kouli protože se množili v domě krádeže.Teď ale nemá možnost se na nás nikdo dozvonit a to včetně pohotovosti,kontrolních orgánů při pracovní neschopnosti a dalších lidí.
Prosím poraďte nám.email-pupek73@seznam.cz
Děkujeme.

92: Veronika Nová [2010-05-26 17:01:59]

Dobrý den,bydlím 30 let v obecním bytě a mám problémy s otevíráním okna. Okna jsou ve velmi špatném stavu, na výměnu, ale město do nich nechce investovat,neboť chce tyto byty cca do půl roku prodat. To okno se mi velmi špatně otvírá, v zimě to nejde vůbec. Rám je zkřížený, křivý a ztrouchnivělý a zřejmě proto nám v tomto rámu praská sklo. Máme prasklá obě skla, venkovní i vnitřní, už jednou jsme to na vlastní náklady nechali zasklít, ale po zasklení prasklo znovu. Stěžovali jsme si na Správě nemovitostí, aby s tím něco udělali,ale neustále se vymlouvají a staví se k tomu tak, že město už do toho nechce investovat, tak jedině prý na vlastní náklady si to nechat spravit,případně,že to opraví,ale přičtou nám to k nájmu. Je tento postup vpořádku,případně - co bychom s tím mohli dělat? Moc Vám děkuji za odpověď.

91: Kábová [2010-05-25 10:38:37]

Dobrý den,bydlím se dvěma dětmi v obecním bytě.Byt je poměrně velký-156m,chtěla jsem ho hlavně proto že mám 7letého postiženého syna na vozíčku a bezbariérové byty tady nejsou.Byla jsem ochotna přistoupit i na nájem kdy platím 47kc za m čtvereční..Byt jsem převzala naprosto prázdný,nebyla tady ani kuchynská linka ani dřez.Byt jsem musela kompletně vymalovat,koupit krytiny(nebot tady jsou parkety k nepoužití).Je potřeba zrenovovat dveře(počet kusů-9)jsou to staré dřevěné s dřevěnými zárubněmi..navíc je nefunkční odpad v koupelně,kdy se skoro nedá používat umyvadlo,natož vana(naštěstí máme ještě sprchový kout,který zatím funguje)..wc je vyvyklané a velice zastaralé..Správce domu mi řekl že si vše musím opravit a zaplatit sama..Chtěla jsem se zeptat na co mám vlastně jako nájemník právo a co musím tedy hradit sama..už mě úpravy bytu stály 30tis. a zdá se mi to poněkud nefér abych investovala další tisíce do bytu který je města..kdy vlastně jen potřebuji základní opravy.Moc vám děkuji za odpověd.Kábová

90: Hájková [2010-05-25 07:00:37]

Dobrý den, bydlím v nájmu.Byt vlastní bytové družstvo, z důvodu těžké fin.situace nyní nemám na zaplacení nájmu.Nájem dlužím za celý rok 2009,BD mi vyhrožuje, že mi ukončí nájemní smlouvu a vystěhuje mě na ulici.Můj dotaz je můžou mě vystěhovat na ulici? Mám 3 malé děti a netuším kam bych šla pokud by mě chtěli vystěhovat. V bytě mám trvalé bydliště. Děkuji za rady.

89: Klírová Kateřina [2010-05-24 18:21:26]

Dobrý den, prosím o radu. Jako svobodná matka s dítětem jsem dostala obecní byt s předplaceným nájmem, je psán na mé jméno. Měsíc od podepsání nájemní smlouvy jsem se vdala a nahlásila změnu počtu obyvatel bytu a změnu osobních údajů.
Můj manžel již dříve vlastnil družstevní byt, kde má trvalý pobyt,s věcným břemenem doživotního užívání. V bytě bydlí jeho matka s přítelem.Tudíž není možno ho užívat.
V obecním bytě bydlím již dva roky, manžel je pouze hlášen na placení služeb.Nyní mi chce město zrušit nájemní smlouvu z důvodu, že manžel vlastní práva k družstevnímu bytu. Může mi nájemní smlouvu zrušit a s dvěma dětmi mě vystěhovat na ulici? Do bytu k tchýni se nevejdeme a ani by to nepřipustila a já na byt vlastně žádná vlastnická práva nemám, neboť jej manžel nezískal za doby manželství. Poraďte. Děkuji

88: MARKERTA KOVACOVA [2010-05-22 11:05:56]

DOBRY DEN toto co jsem vam posla tak to jsem posilala na ministerstvo vnitra jen se chci optat jesli jsem to napsala spravne sem uz vicerpana a nevim uz jak proti starostce dal pokracovat ale taky to nechci vzdat muj mejl bistn@seznam.cz

85: Dagmar Šimková [2010-05-19 17:19:44]

Od poloviny roku 2009 jsme společenstvím vlastníků a vyúčtování poskytnutých služeb nám bylo účtováno 1-6 měsíc městem a 7-12 měsíc společenstvím. Na vyúčtování je velký rozdíl v ceně za spotřebu studené a teplé vody. Za studenou vodu město účtuje 87,46Kč/m3 a za teplou vodu 290,06Kč/m3. Společenství účtuje za studenou vodu 63,16Kč/m3 a za teplou 188,16Kč/m3. Podle vyúčtování v roce 2008 město účtuje studenou vodu o 23,-Kč a teplou vodu o 90,-Kč více. Myslím si, že když město od nás žádné peníze v budoucnosti nedostane, tak nás bere na hůl.Ráda bych věděla kde zjistím cenu jak studené tak i teplé vody a jestli o přepočet můžu žádat sama nebo celé společenství. Děkuji za odpověď.

84: Anna [2010-05-19 12:29:57]

Dobrý den, prosím o radu. Koupila jsem byt v osobnív vlastnictví už po rekonstrukci. V domě se vytvořilo družstvo nájemníku a na tyto opravy si vzali úvěr. Já jsem nic nepodepsala, ale předseda mi tvrdí, že automaticy dluh přechází na moje jméno, protože jsem vlastníkem bytu. Myslím si, že nemá pravdu a dluh nusí platit předchozí majitel. Děkuji za odpověď.

83: Karel [2010-05-19 10:42:30]

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou. Bydlím v nájemním bytě od roku 1963, který byl v roce 1992 vrácen v restituci majiteli. V současné době mám reg. nájemné. Nyní mě majitel upozornil, že mi bude opět zvýšen nájem. Zatím se nevyslovil v jaké výši, ale na můj dotaz o kolik mám počítat zvýšení nájmu, jsem od něj dostal odpověď, že o hodně. Proto se na Vás obracím s dotazem,od kdy platím nově zvýšené nájemné po jeho oznámení a zdali mám nárok na vyúčtování vodného a stočného, protože nám majitel nainstaloval před několika lety měřiče na vodu, ale i když platíme měsíční zálohy, tak jsem nikdy nedostal vyúčtování za vodu. Dále jsem se chtěl dotázat, v tomto bytě jsem dělal rozsáhlé úpravy ( výměna oken, podlahy, výměna všech dveří, včetně bezp. vchodových, nové omítky,štukování apod.) na vlastní náklady, protože se jedná o byt, kde se neustále vyskytuje plíseň, takže vynakládám na její likvidaci značné prostředky, které majitel nehradí. Pokud jsem jej o to požádal, tak mi bylo sděleno, že pokud budu chtít, tak on tyto zásahy udělá sám. Bohuže se jedná o malý byt, kde žijeme 3 osoby, z toho dcera na VŠ, která potřebuje klid na studium. Také máme již s majitelem špatné zkušenosti v délce prováděných oprav, kdy nad náma v patře prováděl opravu bytu 1,5 roku a nebral ohledy, že je třeba již 23 hodin nebo sobota, neděle a používal v těchto hodinách hlučné pracovní prostředky. Bohužel v současné době nemám potřebné prostředky na pořízení vlastního bydlení. Dále jsem se chtěl informovat, zdali je možné žádat od majitele případné odstupné za uvolnění bytu na eventuální pokrytí mého jiného bydlení v kombinaci hypotéky, kterou bych si byl nucen zařídit. Velice děkuji za odpověď

Ust. § 3 odst. 1 zák. č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného stanoví, že jednostranné zvýšení končí dnem 31. 12. 2010. Avšak u bytů v hlavním městě Praze, v obcích Středočeského kraje s počtem obyvatel k 1. lednu 2009 vyšším než 9 999 a městech České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Olomouc a Zlín, končí období, kdy lze uplatnit jednostranné zvýšení nájemného pronajímatelem, dnem 31. prosince 2012. Poté nebude již možné ze strany pronajímatelů jednostranně nájemné zvyšovat, bude jen na dohodě nájemce a pronajímatele, jaká bude skutečná výše měsíčního nájemného.
Pronajímatel je oprávněn jednostranně zvýšit nájemné jednou za rok, a to od 1. ledna 2007, následně vždy k 1. lednu dalšího roku, popřípadě později. Není možné jednostranně zvýšit nájemné zpětně za období, které uplynulo od 1. ledna daného roku, pokud se s nájemcem na změně nájemného nedohodne jinak.
V ust. § 3 odst. 5 Zákona se uvádí, že oznámení pronajímatele o jednostranném zvýšení nájemného musí být písemné a musí být nájemci doručeno nejpozději tři měsíce před plánovaným zvýšením nájmu. Také musí obsahovat zdůvodnění, že bylo vyšší nájemné řádně stanoveno, a že jeho zvýšení nepřekračuje maximální přírůstek měsíčního nájemného.
Dle ust. § 3 odst. 6 Zákona je stanoveno, že povinnost platit zvýšené nájemné vzniká dnem, který je uveden v oznámení o zvýšení nájemného, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po uplynutí 3 kalendářních měsíců od jeho doručení nájemci. V této 3 měsíční lhůtě je nájemce oprávněn podat žalobu k soudu na určení neplatnosti zvýšení nájemného.
Povinnost posílat vyúčtování je pronajímateli dána. Je tedy povinen Vám zasílat vyúčtování za určité období (rok či kvartál). Na vyúčtování však máte nárok.
Jestliže se u Vás v bytě vyskytují závady, jste povinen na ně pronajímatele upozornit písemně. Nebude-li s tím pronajímatel nic dělat, pak můžete provést opravy v nezbytné míře provést sám. Takto vzniklé náklady pak můžete po provedení prací požadovat (nejlépe opět písemně) po pronajímateli. Na proplacení máte lhůtu nejdéle 6 měsíců od provedení prací, poté již nárok na zaplacení nákladů od pronajímatele nemáte.
Jak uvádíte,v bytě jste prováděl různé úpravy (výměna oken, podlahy…), jestliže k tomu tak došlo s vědomím a souhlasem pronajímatele, jednalo se z Vaší strany o investici do cizího majetku. Úhradu nákladů s investicí spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal.
Ust. § 667 odst. 1 občanského zákoníku uvádí: pokud pronajímatel dal souhlas se změnou na pronajaté věci, avšak nezavázal se k úhradě nákladů s tím spojených, má nájemce právo po skončení nájmu požadovat po pronajímateli protihodnotu to, o co se zvýšila v důsledku změn hodnota pronajaté věci.
Jestliže se po skončení nájmu s pronajímatelem na úhradě nákladů nedohodnete, měl byste prvním dnem po skončení nájmu nárok na proplacení nákladů vzniklých v souvislosti se zhodnocením provedeným se souhlasem pronajímatele.
Nárok na proplacení všech nákladů v zásadě nemáte. Jako nájemce se můžete domáhat zaplacení pouze toho, o co se zvýšila v důsledku provedených stavebních úprav hodnota bytu. Je důležité upozornit, že hodnota bytu se stanovuje nikoliv ke dni dokončení stavebních úprav, ale ke dni skončení nájmu. Pokud se ohledně této sumy nebudete moci s pronajímatelem dohodnout, je dobré si nechat vypracovat znalecký posudek, ten Vám může popřípadě sloužit také u soudu jako důkaz.

Co se týče odstupného, to je na dohodě Vás a pronajímatele. Povinností pronajímatele Vám vyplatit odstupné není, bylo by to jen na jeho vůli, zda Vám nějaké peněžní prostředky za uvolnění bytu dal. S takovou možností spíše nepočítejte.

82: Petr [2010-05-18 16:20:40]

Bydlím v nájemním bytě se soukromým majitelem, který si nepřeje, aby se v jeho nájemním domě chovali domácí zvířata (psi). Při uzavření nájemní smlouvy jsem byl na tento stav upozorněn ústně a právě chovaného staršího psa jsem si mohl v domě nechat do jeho úmrtí. Nyní bych měl zájem pořídit si nové štěně, jsem povinen tuto okolnost hlásit majiteli a má on právo mi psa zakázat chovat v pronajatem bytě ?

Rozhodná je pouze nájemní smlouva, domovní řád pouze tehdy, pokud by byl na ní v nájemní smlouvě odkaz, nájemce by při podpisu prohlásil, že je mu obsah domovního řád znám a zároveň by bylo nezpochybnitelné, jaké znění měl domovní řád k datu podpisu (leda by tam byla výhrada možnosti jednostranné změny řádu pronajímatelem).

81: Mirek [2010-05-18 06:25:31]

Dobrý den
Chtěl bych poradit v oblasti vystěhování na 30 dnů.Manželka podala žádost o předběžné opatření a nedovolí mé zmocněné osobě vstup do mého bytu aby mi přinesla osobní věci a věci potřebné k mému výkonu zaměstnání.Nepomohla ani přítomnost policie.
Děkuji za odpověď.

Pokud předběžné opatření projednával soud, pak máte jako povinný dle ust. § 273b odst. 3 občanského soudního řádu možnost, nebyl-li jste přítomen při výkonu rozhodnutí, požádat soud o příležitost, abyste si ze společného obydlí mohl vyzvednout své věci. Nutné tedy bude zaslat soudu doporučený dopis, ve kterém můžete uvést možné termíny, které by se Vám hodily, zároveň pro jistotu požádat soud o stanovení jiného termínu.

80: Stepan [2010-05-17 22:52:50]

Dobrý den, byl bych velice vděčný za jakoukoliv radu ohledně mého problému. Již delší dobu (cca 15 let) využívám státní byt po matce, která zemřela. Byty se budou brzy privatizovat, o což bych samozřejmě měl zájem. Problém je v tom, že jako nájemce na najemní smlouvě je uveden také její bývalý manžel, který ovšem byt nikdy nevyužíval a ani zde nebyl hlášený. Dal dokonce mé matce plnou moc na využívání bytu (která se ovšem jak vím se nedědí). Byt prošel kompletní rekonstrukcí.
Mohu nějak zajistit přepsání nájemní smlouvy na mé jméno, bez souhlasu matčina bývalého manžela? Děkuji za jakoukoliv odpověď.

Pokud bývalý manžel Vaší matky trvale opustil společnou domácnost, tedy odstěhoval se s úmyslem nikdy společnou domácnost neobnovit, pak mu zanikl společný nájem bytu manželi a jediným nájemcem bytu se stala Vaše matka. Po jejím úmrtí došlo k přechodu nájmu bytu na Vás.
Otázkou je, jestliže bývalý manžel Vaší matky v bytě nikdy nebydlel, zda skutečně došlo ke vzniku společného nájmu bytu manžely. Do 31. 12. 1991 platilo ustanovení § 175 občanského zákoníku, které v odst. 1 uvádělo: „Jestliže za trvání manželství manželé nebo jeden z nich nabudou práva užívat byt, vznikne právo společného užívání bytu manžely“. Avšak v odst. 3 tohoto ustanovení je uvedeno, že toto neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí. K čemuž dle Vás došlo.
Nejedná o "novou" nájemní smlouvu, ale o pokračování v nájmu za zcela shodných podmínek, proto je smlouva "nová" jen tím, že je to nová listina, na místě nájemce s uvedením Vás, jež jste nahradil svou matku. Tazatel novou smlouvu nepotřebujete. V případě, že byste nebyl do privatizace připuštěn, mohl byste se zřejmě bránit soudně. Další věcí je otázka, zda jsou splněny podmínky platné od 31. 3. 2006, tzn. zda v řádných lhůtách byly hlášeny změny v počtu osob v bytě (pod sankcí výpovědi pro porušení povinností nájemce) apod.

79: Martina Strnadová [2010-05-17 01:22:51]

Dobrý den, moc bych Vás chtěla požádat o radu. Bydlím v bytě, který je v družstevním vlastnictví. Dne 21. 4. 2010 se konala členská schůze družstva, které jsem se účastnila. Na programu bylo několik bodů, o který se hlasovalo. Bohužel se mi stalo, že jsem k jednomu bodu vyjádřila souhlas a následně jsem si uvědomila, že jsem s tímto bodem souhlasit nechtěla. Přesněji - vyslovila jsem souhlas s něčím, s čím jsem neměla a chtěla bych tento svůj souhlas zrušit. Prosím Vás proto o radu - je toto možné? Mohu zrušit svůj souhlas? Pokud ano, do jaké doby od konání schůze a jakým způsobem? Moc děkuji za Vaši odpověď. S pozdravem Martina Strnadová Tel.: 728 168 059, E-mail: marstrnadova@volny.cz

Teoreticky se může stát, že usnesení je v rozporu se stanovami nebo zákonem. Potom platí přednostně, že jste měla vznést námitky přímo na schůzi, ale pokud byste tak neučinila, máte lhůtu jednoho měsíce od konání schůze, aby jste skutečnost oznámila představenstvu. Pakliže byste tak učinila, běží Vám další lhůta 1 měsíce od oznámení představenstvu, k podání žaloby k soudu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze. To vše však platí pro případ, že usnesení je nezákonné nebo v rozporu se stanovami. Pokud s obsahem usnesení pouze nesouhlasíte, je otázka, jakým způsobem bylo hlasováno. Hlasovala jste v omylu, pak je tedy otázkou, zda takový omyl byl Vaší nedbalostí a zda by jej šlo prokázat, nebo byl způsoben třeba nejasností předneseného návrhu, chaotičností hlasování apod. Pak je otázka, zda by zde nešlo konstruovat neplatnost podle obecné úpravy právních úkonů. Jedinou cestou by mohl být pokus o svolání mimořádné schůze (její svolání se řídí stanovami) a pokus revokovat ono usnesení. Jiný způsob bohužel doporučit nelze..

78: PAVEL Č. [2010-05-13 17:34:22]

Dobrý den,potřeboval bych prosím poradit.Mám byt v osobním vlastníctví,kde bydlím se svou manželkou,dětmi a svou matkou.Má matka měla vždycky své mouchy ale poslední dobou čím dál tím víc dělá různé naschvály(budí nás kolem páté ráno,poslouchá za dveřmi,přerovnává manželce věci,když se zdrží venku s dětmi hned ji volá kde je,podrývá manželce autoritu při výchově našich dětí ,nerespektuje naše soukromí,nemůžeme s manželkou nic řešit,protože všechno poslouchá a pak co se u nás děje všude vykládá a mnoho další)Celé roky v bytě nepomáha s úklidem ani neplatí nájemné.Občas přispějě nějakou korunou ale to jí musím pořád připomínat.Nemám sní sepsanou žádnou nájemní smlouvu.Má u nás napsané trvalé bydliště,ale uživácí doživotní právo má v rodiném domě mého bratra.Ani jeden z mých sourozenců sní nechce bydlet.Situace je u nás čím dál vážnější a manželka chce požádat o rozvod.Když své matce něco řeknu okamžitě začne brečet a předstírá všelijaké možné kolapsy,kterýma děsí naše malé děti.Naše společné soužití je už neúnosné.Na to abychom jí koupili byt nemáme.Prosím můžete my poradit jak postupovat při jejím vystěhování?Můžeme ji najít podnájem, stím že jí zaplatíme jeden nebo dva nájmy?Děkuji za odpověď

Vzhledem k tomu, že jste vlastníkem nemovitosti, záleží jen na Vás, jaké osoby budou s Vámi žít v domácnosti. Na druhé straně máte jako syn určitou vyživovací povinnost ke své matce. Nikdo Vás však nemůže nutit mít matku u sebe a starat se o ni, to platí jen ve vztahu rodičů k nezletilým dětem. Jestliže matku vystěhujete s tím, že jí zajistíte jinou možnost bydlení, jistě se uleví Vám všem.
Je nutné zdůraznit, že pokud matka nepůjde dobrovolně, nezbývá než podat žalobu k soudu na vyklizení. Zároveň nemá matka právo na bytovou náhradu, takže obstarání bytu je jen Vaše dobrá vůle (a možná do určité míry morální povinnost).

77: jiřina [2010-05-12 18:06:38]

dobrý,den,dostala,jsem,se,do,velminemilé,sytuace,muj,zemřelý,otec,mněl,byt,ze spobytu,jako,najemník,jelykoš jsem,tam,byla,přihlášená, trvale,i,jako,spolu,uživatel,v současné,dobšě,mne,vyzvaly,abyh,odevzdala,byt,ve kterem,nadale,bydly,,mam,na,tento,byt,narok,z,právního,hlediska,prosým,o,odpověd.děkuji.

Z formulace dotazu nejsou zcela zřejmé některé důležité okolnosti, tzn. zda šlo o běžný nájem, nájem družstevního bytu, služebního bytu. Podle všeho došlo k přechodu nájmu bytu.
U družstevních bytů přechází nájem na spolužijícího manžela, pokud měl se zemřelým společný nájem a zároveň byl taktéž členem bytového družstva. Pokud se tak nestalo, stal se členský podíl v družstvu součástí dědictví a podle toho, na kterého dědice členská práva a povinnosti přešla, ten bude mít právo uzavřít s družstvem smlouvu o nájmu.
U nedružstevních bytů (obecních, vlastněných jinou osobou) je tomu jinak. U společného nájmu bytu, v případě úmrtí jednoho z nájemců, přechází nájem na ostatní nájemce. Jestliže byste byla společně s otcem v nájemní smlouvě uvedena jako nájemce, pak by nájem přešel na Vás.
Pokud však byl dle nájemní smlouvy nájemcem jen Váš otec a Vy jste s ním žila v domácnosti, pak na Vás, jako na jeho dceru, mohl přejít nájem dle ust. § 706 odst. 1 občanského zákoníku. Ten stanoví: „…jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, stávají se nájemci (společnými nájemci) jeho děti, partner, rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt.…“. Podmínkou přechodu nájmu je, že jste žila v den smrti otce s ním ve společné domácnosti a zároveň nemáte vlastní byt. Splňujete-li tuto poslední variantu, zašlete pronajímateli dopis, ve kterém mu sdělíte, že na Vás přešlo právo nájmu z bytu, protože jste jako dcera žila s otcem v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemáte vlastní byt (odkaz na již zmiňované ustanovení § 706 odst. 1 občanského zákoníku).
Jinou věcí je, zda odevzdáním bytu není míněno, že Vám skončil dle nájemní smlouvy nájemní vztah, ať už uplynutím doby nájmu, nebo že již dříve byla Vašemu otci dána výpověď z nájmu bytu.

76: Lucie [2010-05-12 10:59:19]

Dobrý den,
dostala jsem se do velmi nemilé situace a nevím, co dělat. Bydlím v pronajatém bytě spolu s přítelem a 3mi dětmi. Mám smlouvu na dobu určitou, která mi dne1.5.2010 skončila. Paní majitelka mi oznámila (pouze ústně), že už mi smlouvu neprodlouží a že mám ihned opustit byt. Pohrozila mi, že pokud tak neučiním, vyhodí mě s dětmi na ulici a nábytek nechá odvézt někam pryč. Může to udělat? Doposud jsem si myslela, že to může udělat jen soudně, ale nevím. Sháním sice nové bydlení, ale není to možné ze dne na den. Ani to reálně nejde, ihned se přestěhovat. Dokonce mi pohrozila policií a exekutorem. Můžu se nějak bránit?
Děkuji za odpověď.

Nájem skončí mj., dle ust.§ 710 odst. 3 občanského zákoníku, uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Jestliže Vám uplynula doba nájmu a pronajímatel s Vámi nechce uzavřít smlouvu novou, musíte byt vyklidit, nemáte k bytu již žádný právní titul. Pokud budete v bytě i nadále setrvávat, musí pronajímatel nejprve podat k soudu žalobu na vyklizení bytu, není možné hned volat policii či exekutora. Pokud tuto žalobu soud přijme jako oprávněnou, dá pronajímateli zapravdu, pak Vám soud stanoví lhůtu přiměřenou k vyklizení. Pokud se ani v této době nevystěhujete, pak teprve přijde na řadu výkon rozhodnutí (exekuce).

75: LENKA [2010-05-12 08:26:39]

Dobrý den, mám byt v osobním vlastnictví. Přišlo mi vyúčtování za rok 2009 a tam přibyla kolonka daň z nemovitosti. Není to jedinná nemovitost kterou vlastním, tak každým rokem platím daň z nemovitosti. Chci se zeptat, nemá si daň hradit každý sám?

Daň z nemovitosti je povinen platit vlastník bytu evidovaný v katastru nemovitostí, což je rozdíl od nájemního či družstevního bytu, kde daň platí ten, kdo byt pronajímá. Je pravdou, že v ročním vyúčtování záloh na správu a chod domu bývají uvedeny celkové náklady domu, tedy včetně daně z nemovitosti. Doporučuji se v této věci obrátit na správu domu a domluvit s nimi následný postup.
Daňové poradenství však neposkytujeme.

74: planetka.b@email.cz [2010-05-10 18:14:42]

dobrý den, chtěla bych se zeptat jestli jako pronajímatel mám právo vstoupit do bytu nájemce (v jeho přítomnosti) za učelem vyfotografování bytu. Nájemce nechce dál pokračovat v nájmu. Tyto fotografie by byly použity jako součást inzerce.
Děkuji.

73: [2010-05-10 18:12:38]

dobrý den, chtěla bych se zeptat jestli jako pronajímatel mám právo vstoupit do bytu nájemce (v jeho přítomnosti) za učelem vyfotografování bytu. Nájemce nechce dál pokračovat v nájmu. Tyto fotografie by byly použity jako součást inzerce.
Děkuji.

Oprávnění vstoupit od bytu za trvání nájmu řeší občanský zákoník obecně v § 695 věta druhá - tzn. přístup za účelem kontroly možný je, ale není -li ze strany nájemce součinnost, nezbývá, než žalovat a případně provést exekučně. Obdobně povinnosti speciálně u nájmu bytu - § 692 odst. 2 (po předchozím upozornění provedení oprav pronajímatelem, avšak ani zde není možné po upozornění násilné zpřístupnění bytu), podobně odst. 3 pak ještě § 695. Nejspíše bude vždy vyžadována součinnost nájemce, odepře-li je, porušuje právní povinnost, ale je třeba to žalovat. Jedinou výjimkou by byla krajní nouze při odvracení škody.

72: [2010-05-10 14:09:46]

Majitelka bytu neplatí za vodu. Jak máme účinně postupovat?
Děkuji.

Pokud Váš dotaz chápu dobře, jde o majitele bytu, který zajišťuje dodávku vody a nájemníci zjistili, že vlastník nemovitosti vodu neplatí, takže jim hrozí vypnutí vody ačkoli oni zálohy ve vztahu k pronajímateli mají zaplaceny. Pak je možné následující řešení.
Zkusit se nějak domluvit s vodárnou (zvl. pokud byt má vlastní hodiny), nebo jim nezbývá než v případě vypnutí vody uplatnit slevu z nájemného příp. náhradu škody (např. při zajištění náhr. ubytování ve výši rozdílu v nájemném).

71: tomáš čapkovič [2010-05-09 21:56:15]

Dobrý den,
prosím o radu, jsem vlastníkem bytu v osobním vlastnictví, větší část domu spravuje bytové družstvo. loni si odsouhlasili komplexní opravu, se kterou jsem nesouhlasil. byt se z finančních důvodů snažím prodat a družstvu mi připravilo překvapení fakturou za komplexní opravu ve výši 700 tisíc. zajímá mě jaké mám možnosti s výše uvedeným dluhem. když zastavím nemovitost družstvu byt neprodám, hotovost nemám.
děkuji

Z Vašeho dotazu vyplývá, jestliže máte byt v osobním vlastnictví, pak máte společenství vlastníků jednotek (SVJ). Došlo-li k odsouhlasení komplexní opravy domu, pak to, vzhledem k SVJ, musela odsouhlasit tříčtvrtinová většina vlastníků počítaná dle spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Pokud k tomu došlo, Vy jako nájemník jste povinen se názoru většiny podřídit. Otázkou je, zda družstvo stále nevlastní nepodstatnou část bytů a nemá tak dominantní postavení při rozhodování. V tomto případě Vám nezbyde asi nic jiného, než se dohodnout, anebo soudit. Můžete zkusit nic nezaplatit, pošlete družstvu dopis s tím, že nesouhlasíte s danou částkou a můžete vyčkat na další postup družstva. Vše by však bylo dobré konzultovat s advokátem.
Je zde též otázka platnosti usnesení SVJ, ale nakonec i procesu přijímání přísušného. rozhodnutí v rámci bytového družstva.

70: Alena [2010-05-08 09:16:38]

Dobrý den, s přítelem jsme si koupili přes realitku byt v osobním vlastnictví. Při čtvrletním vyúčtování došlo bytovému družstvu, že bývalý nájemce nezaplatil za jeden měsíc zálohy za služby.
Může družstvo tyto nezaplacené zálohy požadovat od nových nájemníků?

Jestliže jste nabyli na základě smlouvy členská práva k bytovému družstvu od původního člena, pak jste se stali členy družstva. Družstvo může na základě smlouvy o převodu práv a povinností s Vámi uzavřít nájemní smlouvu. Přičemž je nutné zdůraznit, že nájem a členství v družstvu jsou dvě rozdílné věci. Rozhodně není možné, aby po Vás družstvo žádalo splnění povinnosti původního člena, to je věcí původního člena a družstva.
To by však neplatilo, pokud byste se ve smlouvě o převodu členství zavázali na sebe převzít právě i dlužní závazek.

69: věra konečná [2010-05-07 14:54:23]

dcera je rozvedená a bydlí v pronájmu je po uraze nohou a berečastečný důchod má nárok na příspěvek na bydlení nebo na stravu?

Spíše bych Vám doporučila navštívit příslušné úřady. Zajděte nejprve na úřad práce za účelem zjištění dávky SSP - příspěvku na bydlení, pokud Vám bude poskytnut, pak na obecní úřad s rozšířenou působností na oddělení. hmotné nouze.

68: Erika Balážová [2010-05-06 08:33:49]

Dobrý den
Moje máma a já jsme zdědily byt po mém otci,já tam trvalý pobyt nemám,ale jsem již zapsána na katastru nemovitostí.S moji matkou nemám moc dobré vztahy,ale bydlím v drahém pronájmu a tak bych se chtěla i s dětmi nastěhovat do zděděnéo bytu.Může mě vyhodit když tam zatím nemám trv pobyt?

Vzhledem k tomu, že jste zdědila byt společně s matkou, vzniklo Vám podílové spoluvlastnictví k bytu. Není-li stanoveno jinak, vznikl tím mezi Vámi a matkou stejný podíl k bytu, ve Vašem případě u každé z Vás jedna polovina.
Dle ust.§ 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, se místem trvalého pobytu rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí. Trvalé bydliště je konstruované s ohledem na možnost státu komunikovat s občanem. Trvalé bydliště tedy nezakládá povinnost bydlet na určité adrese.
Sice Vás z bytu vyhodit nemůže, ale zároveň se tam nemůžete svémocně nastěhovat (z dotazu vyplývá, že tam nebydlíte). Měla byste komunikovat s matkou ohledně společného užívání. Pokud Vás matka sdílet byt neumožní a zároveň by Vám neplatila úhradu, vznikalo by na její straně zřejmě bezdůvodné obohacení asi ve výši odpovídající polovině obvyklého nájemného za předmětný byt (pokud máte ideální podíly 50% : 50%). Pokud se jako spoluvlastníci nedohodnete o užívání společné věci, může o ní na návrhu spoluvlastníka rozhodnout soud. Vedle toho je samozřejmě možné žalovat přikázání bytu do výlučného vlastnictví. Vaše matka je ve výhodě, neboť byt užívá jako manželka zesnulého manžela, Vy máte výhodu v tom, že máte nezletilé děti, což pro řízení může být plus. Výsledek však nelze dopředu předjímat.

67: aluska.v@centrum.cz [2010-05-05 19:05:23]

Dobrý večer,prosím,maminka prodává byt v osobním vlastnictví s tím,že s ní byla sjednána nájemní smlouva mezi kupujícím a její osobou,takže ho může stále užívat.V nájemní smlouvě (je na dobu určitou)má uvedeno,že nájem může zaniknout uplynutím sjednané doby,pís.dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem,výpovědí pronajímatele pro důvody uvedené v obč.zákoníku,pís.výpovědí nájemce.Zajímalo by mě,jestli takto postavená nájemní smlouva je v pořádku a zda mamince nehrozí,že skončí na uýlici. |Děkuji

Skončení nájmu je ze zákona možné, jak uvádíte, uplynutím sjednané doby, písemnou dohodou mezi nájemcem a pronajímatelem, písemnou výpovědí danou nájemcem či pronajímatelem. Pronajímatel může dát výpověď jen z důvodů uvedených v ust. § 711 a § 711a občanského zákoníku, nájemce z jakéhokoliv důvodu. V případě výpovědi platí 3 měsíční výpovědní lhůta počítaná prvním dnem následujícího měsíce po měsíci, kdy byla výpověď doručena (např.: výpověď doručena 05. 05., pak výpovědní doba začíná 01.06. a končí 31. 08.).
Je nutné si dát pozor na skutečnost, jestliže došlo ke sjednání smlouvy na dobu určitou, ač se nový majitel mohl zavázat ústně k čemukoliv, po uplynutí sjednané doby nájem skončí a Vaše maminka nebude mít nárok na bytovou náhradu. Vlastník není nijak povinen nájem prodlužovat. Taktéž není nárok na bytovou náhradu v případě skončení nájmu dohodou.
Na bytovou náhradu má nájemce právo při nesankční výpovědi (nejčastěji že vlastník potřebuje byt pro sebe či svou osobu blízkou), pouze přístřeší je naopak nárok u sankční výpovědi (nejčastěji: neplatí nájem, dělá bordel v domě, ničí byt).

66: Nikol Demartini [2010-05-05 11:44:52]

Dobrý den,prosím kdo vyřídí odhlášení poplatků za obecní byt,pokud nájemce zemřel.Byt je nyní k dispozici obci,nikdo tam není hlášen a obec s ním již disponuje ale poplatky stále jdou z účtu zemřelého. Děkuji

To vše je v rukou dědiců, ti by měli všechny záležitosti po zemřelém vypořádat. Je však vhodné se s dotazem a s žádostí o řešení obrátit na notáře jako soudního komisaře.

65: LucieB. [2010-05-05 09:07:27]

Dobrý den, chtěla bych vás požádat o radu jak sepsat hromadnou žádost o nová okna. Bydlím v bytovém domě, jsou zde 4 byty, dům vlastní město jsme pouze v pronájmu. Stav oken je úplně zoufalý, jdou špatně otevřít, pak zas nejdou zavřít, vůbec netěsní, je to katastrofa a o hlavních vchodových dveřích ani nemluvím, hlavně tedy vůbec nejsou vchodové, jsou obyčejné dřevěné s prosklením jak do obýváku. . . Děkuji

Dle ust. § 687 odst. 1 občanského zákoníku je pronajímatel (město) povinen zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu. Vy jako nájemce jste povinna upozornit pronajímatele na potřebu oprav. Tedy zašlete městu dopis, ve kterém poukážete na bídný stav oken a problematiku vchodových dveří a vyzvete město k nápravě. Můžete odkázat na ust. § 687 odst. 1 občan. zák.
Avšak Vy jako nájemník máte, dle nařízení vlády 258/1995 Sb., povinnost drobných oprav a běžné údržby bytu. Pokud bydlíte v bytě dlouho, je otázkou, zda jste se o okna starala dostatečně, tedy dle výše uvedeného nařízení jste je dostatečně udržovala. Město je povinno okna vyměnit, ovšem mohl by zde být nárok na náhradu škody města proti nájemníku.
Pokud se nebude nic dít, pak dle ust. § 698 odst. 1 občan. zák. máte jako nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel přes Vaše upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Což netěsná okna jistě jsou, za určitých předpokladů i neadekvátní vchodové dveře. Abyste získala slevu z nájemného je potřeba nejprve město na slevu upozornit, sama si slevu stanovit nemůžete, je potřeba o tom s městem vyjednávat. Pokud se na žádné slevě nedohodnete, pak dát žalobu k soudu na určení slevy z nájemného. Avšak s odkazem na dobré mravy, že jste okna na vlastní náklady neudržovala, by mohla být žaloba zamítnuta.

64: Eliška S. [2010-05-05 08:49:29]

Dobrý den,mám takový problém..bydlím s kamarádkou a její rodinou v městském bytě.Oni se ale budou stěhovat a já nemám kam jít.Mám půlroční dítě.Je nějaká možnost,že by mi mohl tento byt zůstat?Jaké jsou možnosti?Prosím poraďte mi.Děkuji

Bohužel, jestliže nájemní vztah byl mezi Vaší kamarádkou a městem, Vy jste v bytě bydlela jen jako spolubydlící osoba, pak určitě nebudete mít nárok na předmětný byt, ledaže byste měla zažádáno o obecní byt a byla v pořadníku na prvních místech k přidělení.

63: Tomáš Novák [2010-05-03 18:49:54]

Dobrý den,mám dotaz ohledně převodu dřužstevního byto do osobního vlastnictví,momentálně jsme členem bytového družstva a mám i trvalý pobyt na stejné adrese,v současné době potřebuji změnu trvalého bydliště má to nějaký vliv na převod družstevního bytu do osobního vlastnictví?
děkuji za odpověd

Dle ust. § 30 odst. 5 zák. č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, může družstvo na základě kupní smlouvy převádět bytové jednotky na fyzické osoby, které mají v budovách zřízeno užívací právo k bytům, tedy nájemní smlouvu. O trvalém pobytu zmínka není, to znamená, že trvalý pobyt podmínkou pro převod bytu do osobního vlastnictví není.

62: Lenka Z. [2010-05-03 16:43:54]

Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu. Jsem vlastníkem bytu v panelovém domě, převáděli jsme si všichni byty do osobního vlastnictví z družstva. Nyní máme Společenství vlastníků a zároveň i Družstvo, protože zůstali asi dva byty ve vlastnictví družstva, poněvadž u nich probíhají nějaké soudy. Na účtu družstva máme finance z fondu oprav, a nyní vedení společenství vlastníků přišlo s tím, že si budeme všichni zasklívat lodžie. Já s tímto zasklením nesouhlasím, nepřeji si ho. Chtějí to financovat z peněz které jsou na družstevním účtu. Chci se zeptat, mohou mě na shromáždění přehlasovat nadpoloviční většinou nebo musí být pro 3/4 přítomných, vím že se to dle zákona nějak dělí na udržovací práce a rekonstrukce, modernizace .... Nevím kam se zasklení lodžií řadí. A ještě jeden dotaz, nemůžeme si všichni ve společenství rozdělit, dle našich podílů, peníze z družstva, které jsou vlastně nás všech a potom si každý kdo bude chtít nechá zasklít lodžie a kdo o to zájem nemá, to neudělá? Nyní, ještě před shromážděním, tedy před tím, než se vůbec rozhodlo zda se bude zasklívat či nikoli, chtějí po nás zpřístupnit balkon kvůli "nezávaznému zaměření". Musím je vpustit?

61: Karel Voldán [2010-05-03 14:00:19]

Nedávno jsme ustavili Společenství vlastníků bytových jednotek.Jako Sdružení vlastníků fungujeme od r.1997.V měsíčníku Právní radce je uvedeno, že shromáždění může svým rozhodnutím určit,že společenství bude vést účetnictví v soustavě tzv.jednoduchého účetnicví.Je to možné?Děkuji.

Dle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 563/1991 Sb., o vedení účetnictví jsou jednotky povinny vést účetnictví v plném rozsahu. Zákon v § 9 odst. 3 uvádí výjimky, které mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pod písm. a) se nachází mj. i společenství vlastníků jednotek. Z toho vyplývá, že SVJ může skutečně vést účetnictví jednoduché.

60: radka [2010-05-03 11:23:27]

Dobrý den máme družsteví byt ,na vlastní náklady jsme si dali vyměnit okna,ovšem ne firmou která nám byla družstvem zadaná.neboť byla moc drahá.Při výmeně jsme dodrželi stanovený profil oken barvu i členění tak jak nám to bylo zadáno družstvem jen firma byla jiná.Může po nás družstvo požadovou novou výměnu u jimi zadané firmy či nás jinak postihnout?

Bydlíte-li v družstevním bytě, muselo dojít k odsouhlasení výměny oken na členské schůzi. Jestliže došlo k platnému přijetí takového návrhu, pak jste jako člen družstva povinna se tímto rozhodnutím řídit. Samozřejmě by se Vaše jednání dalo kvalifikovat jako svémoc, protože jste nerespektovala rozhodnutí všech. Družstvo by v důsledku bylo oprávněno okno vyměnit. Svým jednáním jste však ostatní nájemníky zřejmě nijak nepoškodila. Lépe by bylo možno doporučit s družstvem se dohodnout.

59: R.Mazalová [2010-05-02 18:56:39]

Dobrý den, jsem rozvedená a před důchodem a v rámci řešení bytové situace mého syna jsme pro něj koupili na hypotéku byt mimo Prahu. V bytě nakonec bydlím já(syn v mém bytě v Praze) a navíc mu hodlám finanční půjčkou pomoci se splácením překlanovacího úvěru.Dohodli jsme se na tom, že syn převede polovinu bytu na mne, a až budou dluhy splaceny, pak dokončíme převody obou bytů na skutečné rezidenty. Finanční poměry nás obou jsou v současné době velmi napjaté a tak mne nepříjemně překvapily ceny právníků za jejich služby. Chtěla bych proto poprosit o radu jak formulovat darovací smlouvu, zda stačí prosté konstatování o darování ideální poloviny bytu s identifikací obou osob (rodné číslo, bydliště, č.občasnského průkazu) a úředně potvrzenými podpisy. Případně co jiného je zapotřebí. Předem děkuji,
R.Mazalová

Darovací smlouva se řídí ust. § 628 - § 630 občanského zákoníku, musí mít písemnou formu. Ve smlouvě stačí uvést jména, r.č., bydliště dárce i obdarovaného, dále přesně specifikovat nemovitost, a to dle ust. § 5 odst. 1 písm. c) zák. č. 344/1992 Sb., katastrální zákon, tedy budovu označením pozemku, na němž jsou postaveny, číslem popisným nebo evidenčním, případně, pokud se číslo popisné ani evidenční budově nepřiděluje, způsobem jejího využití a v případě budov s číslem popisným či evidenčním též příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena.
Dále je dobré uvést skutečnost, kdy a na základě čeho jste nemovitost nabyla. Můžete také uvést, že smlouvou darujete nemovitost a obdarovaný nemovitost přijímá. Samozřejmostí budou i úředně ověřené podpisy. Uvedení dalších skutečností je jen na Vašem uvážení.
Obsahově však bývá smlouva komplikovanější a je lepší, když si takovou smlouvu necháte sepsat u notáře.

58: az [2010-05-02 10:47:07]

V případě, že nájemce odstoupí od této smlouvy v době kratší jak 6 měsíců od podepsání této smlouvy, pronajímatel má právo si ponechat kauci v plné výši jako penále za nedodržení smlouvy. MUZE TOHLE BYT VE SMLOUVE A MUZE MAJITEL BRAT ZALOHY NA ENERGI ?

57: petra [2010-04-28 21:14:46]

dobry den mam dotaz bydlim v obecnim byte uz 32LET VESKERE UPRAVY jsme delali na vlastni naklady se souhlasem pronajimatele.dneska jsme se dozvedela ze se bude delat plynofikace musim ale podoktnout ze obecni barak je stary 100let jsou zde nefunkcni okna a neni zatepleny sklepni prosrory jsou mokre. na tyto argumenty bylo receno ze okna daji nova pokud je budu platit a to na porad spousta najemniku s tim souhlasia vlastne uz podepsaly. ja teda nevidim duvod proc bych je mnela hradit kdyz byt neni v mem vlastnictvi a pokud nesplnujou podminky a nejdou opravit tak je na vlastnikovy majetku aby je vymnenil z tohoto duvodu si myslim ze plynofikovat byty je vyhazovani penez okny byly by to velke uniky v globale se chci zeptat maji pravo mne donuti udekat plynofikaci nebo mam pravo rict ne

Jestliže jste v nájemním bytě, pak je povinností pronajímatele starat se o nemovitost. Vy jako nájemník máte jen, dle nařízení vlády 258/1995 Sb., povinnost drobných oprav a běžné údržby bytu. Pokud bydlíte v bytě tak dlouho, jak uvádíte, je otázkou, zda jste se o okna starala dostatečně, tedy dle výše uvedeného nařízení jste je dostatečně udržovala. Pokud se okna dostala do takového stavu kvůli tomu, že nebyla Vámi udržována, tedy kytována, lakována, apod., pak nárok na výměnu mít zřejmě budete, ale pronajímatel může zároveň požadovat náhradu škody a v případě požadavku slevy na nájemném jeho zamítnutí pro neudržování oken. Pokud jsou však již stará, máte pravdu, že je povinností pronajímatele provést výměnu.
Dále dle ust. § 687 odst. 1 občanského zákoníku je pronajímatel povinen mj. zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu. Jestliže, jak píšete, je dům starý sto let, jsou v něm nefunkční okna a sklepní prostory jsou mokré, pak je nutné na tuto skutečnost upozornit pronajímatele. Napište doporučený dopis městu, sepište v něm veškeré závady a vyzvěte k nápravě výše popsaných skutečností, opřít se můžete o již zmíněné ust. § 687 odst. 1 občan.zák.
Pokud se nebude nic dít, pak dle ust. § 698 odst. 1 občan. zák. máte jako nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel přes Vaše upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Což netěsná okna jistě jsou, za určitých předpokladů i neadekvátní vchodové dveře. Abyste získala slevu z nájemného je potřeba nejprve město na slevu upozornit, sama si slevu stanovit nemůžete, je potřeba o tom s městem vyjednávat. Pokud se na žádné slevě nedohodnete, pak dát žalobu k soudu na určení slevy z nájemného.
Provedení plynofikace je právem majitele domu, tedy města. Jedná se o zhodnocení nemovitosti. Dle ust. § 695 občanského zákoníku může pronajímatel provádět rekonstrukce jen se souhlasem nájemce. Vy jako nájemce se tedy můžete na základě ust. § 695 občanského zákoníku odepřít souhlas s provedením, avšak jen z vážných důvodů. Město si následně může podat žalobu k soudu na nahrazení projevu Vaší vůle se souhlasem provedení plynofikace. Jestliže soud zjistí, že jste k odmítnutí souhlasu neměla žádný vážný důvod (např.: zdravotní), pak dojde k nahrazení Vašeho souhlasu rozhodnutím soudu. Poté byste mohla být povinna nahradit soudní výlohy a způsobenou škodu, která v důsledku neprovádění prací na plynofikaci městu vznikla. Na druhou stranu nemusí město chtít vše oddalovat soudními obstrukcemi a mohla byste se pokusit svůj souhlas s plynofikací podmínit provedením jiných prací na domě.

56: Monika Kalinová [2010-04-28 14:15:21]

Dobrý den, ráda bych se zeptala na situaci, kdy nám hrozí exekuce na dům,na kterém ještě vázne hypotéka.Mám-li děti, mohou mě bez náhrady vystěhovat, jaký je postup, jaké má taková situace možné řešení? Děkuji

Otázkou je, zda jsou Vaše dluhy v takové výši, aby Vám musel být zabaven zrovna dům. Exekutor povinen zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků povinného dosaženo. Prvotně má být užita exekuce ne příjmy, exekuce na nemovitost je až jedna z dalších, neměla by být upřednostňována.
Jestliže exekuce teprve hrozí, pak by bylo možné doporučit pokusit se s věřitelem dohodnout na splátkovém kalendáři. V případě nařízení exekuce je možno navrhnout její odklad ze sociálních důvodů, ale je nutné upozornit, že věc je pak v rukou soudu.

55: Zdenka Fialová [2010-04-27 21:50:44]

Dobrý den,můj manžel má byt v osobním vlastnictví bydlí v něm jeho matka.Máme s ní šílené vztahy.je alkoholička atd.Právník nám řekl že vyhodit z bytu ji nemůžeme protože manžel jako syn má vůči matce vyživovací povinnost.Ona si do toho bytu nastěhovala přítele s čím naprosto nesouhlasíme,byli jsme i na policii a tam nám řekli že tam má trvalý pobyt a může si do bytu pozvat koho chce.Na byt jsme si braly úvěr který jsme spláceli 10 let a ted se do něj nemůžeme dostat a bydlí v tam cizí lidi.Je to vůbec možné co jsou to za zákony.Poradte nám prosím co můžeme dělat.Děkuji

Vzhledem k tomu, že je Váš manžel vlastníkem nemovitosti, může si s ní dělat, co chce. Je jen v jeho pravomoci stanovit, kdo v bytě bude a kdo nebude bydlet. Chápu-li správně, jeho matka není spoluvlastníkem nemovitosti a ani nemá nájemní smlouvu, žije zde jen na základě Vaší dobré vůle. V takovém případě máte právo podat žalobu k soudu na vyklizení nemovitosti, a to právě z důvodu, že ani matka ani její přítel nemají k nemovitosti žádný právní titul.
Je pravdou, že Váš syn určitou vyživovací povinnost vůči své matce má, ale tato povinnost musí být úměrná. Je možné, že Vám soud stanoví povinnost, vzhledem ke skutečnosti, že nájemníkem je matka Vašeho manžela, sehnat náhradní ubytování. V tom případě postačí, když matce seženete náhradní byt, specifikovaný dle soudu. Mohlo by se jednat o nájemní byt ve stejné obci, stejné kategorie, velikosti, vybavení. Soud však toto může ve zvlášť odůvodněných případech snížit, tedy matce Vašeho manžela bude jistě stačit menší byt, než v jakém dosud žila s Vaší rodinou.

Dojde-li k tomu, že budete mít rozhodnutí o vyklizení bytu, pak má Váš manžel, jako vlastník nemovitosti, právo trvalé bydliště jeho matky a jejího přítele zrušit. To by se řídilo ust. § 12 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel. Na jeho návrh by mohla ohlašovna trvalého pobytu (na místním obecním/ obvodním úřadu) rozhodnout o zrušení údaje o místě trvalého pobytu osoby. Jako důvod právě můžete předložit pravomocné rozhodnutí o vyklizení bytu.

54: olinakelesova [2010-04-27 14:18:33]

dobry den chtela jsem se zeptat mam zajem o vymenu jednoho bytu muj byt je statni,, atamten byt je tsatny ale plus50 procent majitel vse papiry vyrizuju z obcem maji me pravo nekdy vyhodit z bytu ten polovicni majitel kdyz mam nemni smlouvu z obcem na dobu neurcito a pul je statni apul majitel myslim jako kdyz se rozhodne majitel odkoupit cely barak muze me jen tak vyhodit?? diky

Dotaz není zcela jasný; pokud je objekt, který se nachází ve spoluvlastnictví, je třeba k platnosti nájemní smlouvy buď podpis všech vlastníků, nebo aby ten, kdo smlouvu podepisuje jménem ostatních měl k tomu plnou moc. Nájemní smlouva uzavřená jen s jedním spolumajitelem, aniž by měl k tomu plnou moc od ostatních, byla by neplatná.

Obecně se výměna bytu řídí ust. § 715 - § 716 občanského zákoníku. Výměna je možná, jestliže s ní dle zákona souhlasí pronajímatelé a je učiněna písemně. Jestliže jsou obě podmínky splněny, avšak přesto zatím nedošlo k výměně bytu, je nutné toto uplatnit u soudu, a to do 3 měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas.

Jestliže budete mít souhlas všech pronajímatelů s výměnou bytu a vše bude zapsáno písemně, s podpisy zúčastněných stran (nejlépe nájemců i pronajímatelů), pak by mělo dojít k platné výměně bytu. Pozor je nutné si dát na skutečnost, že výměnou bytu vstupujete na pozici původního nájemce, tedy získáte podmínky nájemní smlouvy takové, jaké měl on.

Strach ze skončení nového nájmu mít nemusíte.

V zásadě je možné, aby nájemní vztah (vzniklý na základě smlouvy o pronájmu) skončil uplynutím doby, na kterou byl sjednán, dohodou mezi nájemcem a pronajímatelem, anebo na základě výpovědi. Výpověď Vám pronajímatel může dát jen ze zákonem stanovených důvodů uvedených v ust. § 711 nebo § 711a občanského zákoníku. Dle ust. § 711 je to možné bez přivolení soudu, tzn. bez toho, aby výpověď musel soud potvrdit předtím, než začne běžet výpovědní doba
a. jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě;
b. jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti
o nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu
o nedoplnil peněžní prostředky na účtu, kde má pronajímatel složenu zálohu, ze které platí nedoplatky nájemného;
o nenahlásil změnu v počtu osob užívajících byt.
c. má-li nájemce dva nebo více bytů;
d. neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů nebo jej užívá jen občas;
e. jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení a nájemce není zdravotně postižená osoba.
Na základě ust. § 711a, tedy s přivolením soudu tak pronajímatel může učinit, jestliže

a. potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence;
b. jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat;
c. nelze-li byt užívat, a to i z důvodu oprav bytu či domu
U výpovědi náleží výpovědní lhůta 3 měsíců, jestliže tedy výpověď obdržíte, máte nárok v bytě bydlet ještě po dobu 3 měsíců, než budete nucen byt definitivně opustit.
Pokud obdržíte výpověď na základě ust. § 711a, pak je pronajímatel povinen Vám zajistit bytovou náhradu.
Z jiných než výše popsaných důvodů Vám nemůže pronajímatel ukončit nájemní smlouvu, nebo Vás z bytu vyhodit.

Co se týče oprav domu. Ust. § 695 občanského zákoníku uvádí: "Pronajímatel je oprávněn provádět stavební úpravy bytu a jiné podstatné změny v bytě pouze se souhlasem nájemce. Tento souhlas lze odepřít jen z vážných důvodů." Vážné důvody lze spatřovat například v příkazu příslušného orgánu státní správy.

Dle ust. § 711 odst. 1 písm. e) občanského zákoníku: "Výpovědním důvodem je skutečnost, že byt nelze delší dobu užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu dále užívat." Soud nepřivolí k této výpovědi na základě tvrzení vlastníka, že hodlá takové úpravy provádět, nestačí ani předložit stavební rozhodnutí. Vlastník musí soudu předložit potvrzení úřadu o tom, že opravy domu vyžaduje jeho stav, ne pronajímatel. Musí jít o objektivně zjistitelnou situaci oprav domu.

Jestliže soud přivolí k výpovědi z nájmu bytu, pak má nájemce právo na náhradní byt. Náhradním bytem se rozumí byt v téže obci a podle místních podmínek rovnocenný bytu vyklizovanému, tj. rovnocenný z hlediska vybavení, polohy, dopravní přístupnosti apod. Jedním ze znaků rovnocennosti náhradního bytu je i přiměřeně obdobná výše nájemného.

53: Libuše [2010-04-26 22:13:24]

Dobrý večer ,ráda bych se zeptala ,je možné považovat platbu odeslanou z ůčtu jinného majitele,jako neuhrazenou ,pokud jako variabilní symbol pro rozpoznání slouží číslo popisné a číslo bytové jednotky?platba byla připsána majiteli ůčtu,dle jména ale již ne podle tohoto symbolu.Tedy někomu jinému.Děkuji

Pokud chápu dobře, bylo nájemné posláno z pro majitele sice neznámého a cizího účtu, ale správným variabilním symbolem. V takovém případě je rozhodné, co máte ve své nájemní smlouvě uvedeno. Jestliže je v nájemní smlouvě stanoveno, že nájemné se bude uhrazovat v měsíčních splátkách poukazovaných na účet pronajímatele, bez uvedení účtu, ze kterého budou peníze poukazovány, pak je irelevantní, z jakého účtu byla platba se specifickými údaji (variabilní symbol) zaslána.

52: ZdenaKolackova [2010-04-26 21:27:18]

dobry den.CHtela jsem zrušit najemnici trvalý pobyt v mem bytě,který mám v osobním vlastnictví.Advokát který si ůčtoval 500 kč za 15min.mi poradil že mám zajít na městský úřad a jednoduše ji odhlásit.Ale na úřadě mi řekli že to nejde protože se tam zdržuje.Když jsem jim řekla že mi poradil právník.tak mi odpověděli.že oni to sice lidem radí ale realita je jiná.Tak by mě zajímalo proč advokáti radí rady za peníze,když ty rady nejsou k ničemu.

Dle ust.§ 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, se místem trvalého pobytu rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí. Je nutno zdůraznit, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitosti.

V případě, že jste vlastníkem nemovitosti, budete mít také právo trvalé bydliště zrušit. To by se řídilo dle ust. § 12 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel. Na Váš návrh by mohla ohlašovna trvalého pobytu (na místním obecním/ obvodním úřadu) rozhodnout o zrušení údaje o místě trvalého pobytu osoby. Jen byste tuto skutečnost musela nějakým způsobem odůvodnit. Jestliže má Vaše nájemnice stále platnou nájemní nebo podnájemní smlouvu, pak jí odtud odhlásit nemůžete. Nemožnost odhlášení platí i na dobu výpovědní, tedy 3 měsíce od doby, kdy jste jí výpověď z nájmu dala.

Pozor na skutečnost, že občan nesmí tento objekt nebo jeho vymezenou část využívat, tzn. nestačí, že odpadl užívací titul, ale je třeba, aby občan byt vůbec neužíval (odstěhoval se), což se v případě potřeby prokazuje výpovědí svědků (za určitých okolností by bylo možné akceptovat i čestné prohlášení majitele, pokud není pochybnost, že je nečiní účelově).

51: Pavel Fiala [2010-04-25 21:35:01]

Dobrý den.V roce 1995 si mí rodiče měli odkoupit byt 3+1 od bytového fondu.nechtěli si vzít úvěr a tak mě požadali abych si byt koupil s tím že až budu byt chtít tak mě tam pustí a oni si pořídí garsonku.V té době jsem žil s přítelkyní v podnájmu.Pak se nám narodili děti a tak jsme se chtěli do toho bytu přestěhovat.Ale rodiče odmítli odejít.Museli jsme si vzít další úvěr a koupit si jiný byt.Byt kde bydlí rodiče byl družstevní byl jsem členem.Pak se konala schůze z důvodu zrušení družstva a jsem se dozvěděl že už nejsem členem.Matka zfalšovala můj podpis a nechala si byt převést na sebe .Podal jsem trestní oznámení konal se soud byt mi vrátili a matka dostala podmínku na tři roky.Otec zemřel a ona si do toho bytu nastěhovala přítele.Tak vás žádám o radu .Můžu ji vystěhovat.nemám s ní nájemní smlouvu.musím jí najít náhradní byt.Když jsem byl na policii že můj byt užívá neoprávněně její přítel tak mi řekli že matka tam má trvalé bydliště a ona si tam může nastěhovat koho chce.Trvalý pobyt ji též zrušit nemůžu jedině soudně.POradíte mi .děkuji

Družstevní byt je užíván na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi členem družstva a družstvem. Jestliže jste členem družstva Vy, pak jste to Vy, kdo má nárok na nájemní bydlení.

V takovém případě je možné podat na Vaši matku žalobu na vyklizení. Avšak je nutné si dát pozor, protože děti mají vyživovací povinnost k rodičům. Zde by mohl být brán návrh na vyklizení vlastní matky jako v rozporu s dobrými mravy. Tomu by se dalo možná zabránit, pokud byste už v žalobě měl uvedenu možnost náhradního bytu, kam by se matka po vyklizení Vašeho bytu mohla nastěhovat.

Dle ust.§ 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, se místem trvalého pobytu rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí. Je nutno zdůraznit, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitosti.

Protože přítel Vaší matky nemá žádný právní titul, z jakého by mohl byt užívat, není nájemcem družstevního bytu, nežije s Vámi v bytě a nemá s Vámi ani sjednanou podnájemní smlouvu, dle ust. § 12 zákona č. 133/2000 Sb., jste Vy jako nájemce oprávněn jeho pobyt odhlásit.

50: Lucia Horvathova [2010-04-24 18:54:22]

Dobry den.Koupila som byt s najomnikmi s regulovanym najomnym.Zaujimalo by ma ci ja ako vlastnik bytu mozem do zmluvy ktoru si s najomnikmi spisem uviest vypovedanie z najmu bez udania dovodu?Dakujem

Nájem bytu může zaniknout buď dohodou účastníků, výpovědí danou jednou ze stran nájemní smlouvy, anebo skončením nájmu bytu na dobu určitou.
Dle ust. § 685 odst. 3 občanského zákoníku je stanoveno, že nájem bytu je chráněn; pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů stanovených v zákoně.
Pronajímatel tedy na rozdíl od nájemce má zákonem striktně stanoveno, za jakých podmínek může nájemníkovi smlouvu vypovědět. Takové možnosti taxativně vypočítává občanský zákoník v ust. § 711 a § 711a. Z jiných než zde uvedených důvodů pronajímatel výpověď dát nemůže, a to ani kdyby se na tom obě strany domluvily.
Výpověď bez udání důvodu, ač by byla zakotvena v nájemní smlouvě a nájemník by Vám takovou smlouvu podepsal, je neplatná a není možné si ji sjednat.

49: Vítězslava Héžová [2010-04-23 14:17:10]

Dobrý den,
Prosím o radu. Přišlo mi vyúčtování za rok 2009 s nedoplatkem 11000Kč. Přičemž můj syn je přes týden ve škole mimo bydliště a přijíždí až v pátek. Já dojíždím do zaměstnání brzy ráno v 5 hodin mimo město a vracím se večer. Takže byt plně využíváme od pátku večer do neděle večer.Přes týden dělám všechna opatření, aby spotřeba i tepla byla co nejmenší. Spotřeba studené vody ve vyúčtování činila 224m3, což je nesmysl. Když jsem argumentovala stavem vodoměru, bylo mi sděleno, že podle stavu vodoměrů se spotřeba neúčtuje a že se vypočítává ze spotřeby hlavních měřidel. Přitom mi při prvním dotazu bylo sděleno, že vodoměr je po uplynutí životnosti a já si mám nechat nainstalovat nový, ale i přesto jsem se bránila stavem spotřebované studené vody, která činila 48 m3. Pronajímatel o tom nechtěl ani slyšet a tvrdil, že se nedá nic dělat a já musím tento nedoplatek zaplatit. Jsem velmi rozhořčená, protože nechci platit to co jsem nespotřebovala za někoho jiného. Pronajímatel vlastní dole v domě hospodu a oponoval mi tím, že největší náklady platí on a že se mu to také nelíbí. Ptám se, není tedy zbytečné šetřit a řídit se měřidly, když neplní svůj účel? Jsem rozhodnuta tuto částku neuhradit. Proto vás prosím poraďte mi, jak mám postupovat a kam se mám obrátit.
Děkuji a přeji hezký den .

Ust. § 686 odst. 1 občanského zákoníku uvádí, že nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši.
Smlouva o nájmu bytu musí obsahovat zvlášť stanovení nájemného a zvlášť stanovení úhrady za služby.
Jak uvedeno v judikatuře Nejvyššího soudu, výše nájemného (resp. způsob jeho výpočtu) a výše úhrady za služby (resp. způsob jejího výpočtu) představují samostatné obsahové náležitosti smlouvy o nájmu, přičemž tomuto musí odpovídat i jejich vyjádření v nájemní smlouvě. Přitom „způsobem výpočtu“ je třeba rozumět takové ujednání, které obsahuje údaje, na jejichž základě lze pomocí objektivně určitelných hledisek provést výpočet předmětné úhrady, tj. dospět ke konkrétní peněžité částce.

Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu, sp.zn. 21 Cdo 803/2002, ze dne 26.11.2003, záleží na tom, jak máte výpočet úhrady za plnění spojená s užíváním bytu (tedy spotřeba vody, energií…) popsán ve své nájemní smlouvě. Jestli došlo k výpočtu „služeb“ jinak, než jak máte uvedeno ve své nájemní smlouvě, pak máte nárok si na takový výpočet stěžovat, takové vyúčtování není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku. Po pronajímateli můžete požadovat vystavení nového úplného vyúčtování znějící na cenu ve správné výši.
Pro Vás je rozhodné, zda ve své nájemní smlouvě máte stanovení výpočtu úhrady za služby uvedeno dle stavu vodoměru nebo ze spotřeby hlavních měřidel.

Dále zmiňujete zastaralost vodoměru. Dle nařízení vlády č. 258/1995 Sb., se drobnými opravami bytu v ust. § 5 odst. 2 písm.f) rozumějí opravy indikátorů vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody. Takové opravy hradí nájemce. Výměna takových zařízení však do drobných oprav nespadá a nájemce není povinen je hradit, taková povinnost leží na pronajímateli.

48: Nováková Anna [2010-04-22 15:50:57]

Dobrý den,
potřebuji poradit ohledně revize a kontroly plynových zařízení v bytě. Bydlím v nájemním bytě MÚ a nyní nám chtějí rozúčtovat náklady na revize a kontrolu plynových zařízení tj. plyn. kotel a plyn. sporák. Kdo skutečně platí tyto náklady: majitel bytu nebo nájemce? Děkuji za odpověď.

Záleží na tom, zda je kotel veden jako příslušenství bytu či nikoliv. Pokud by tomu tak bylo, pak je záležitost konstruována na základě nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník. To sstanoví, co se považuje za drobné opravy v bytě nebo náklady spojené s běžnou údržbou bytu, které si hradí nájemce sám. Za náklady spojené s běžnou údržbou bytu dle ust. § 6 Nařízení, jsou zejména pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 5 odst. 3 (např.: plynospotřebičů).
Kontrola plynového zařízení, jakým je plynový kotel a plynový sporák, tedy patří mezi náklady spojené s běžnou údržbou bytu a Vy jako nájemce jste povinna tyto náklady uhradit.

47: Pospěchová Klára [2010-04-21 20:57:44]

Dobrý večer mám dotaz bydlíme 10 let u manželové matky.Po smrti otce se mažel vzdal podílu na domu ve prospěch matky tudíž je nyní jediným vlastníkem tchýně!Za posledni roky se situace hádkami vyhrotila a tchýné po nás požaduje k inkasu i nájem.Manžel na smlovu ,kterou nám poslala nechce přistoupit.Tchýně hrozí soudním vystěhování . Má jako syn právo v domě bydlet ?muže soud upravit výši nájemného?Zohlední soud to ,že se kdysi svého podílu na domě vzdal v dobré víře?Děkuji Pospěchová

Český právní řád termín „vzdání se“ dědictví nezná. Otázkou je, zda Váš manžel zcela dědictví odmítl, tedy ústním prohlášením u soudu či písemným prohlášením zaslaným soudu (ust. § 463 občanského zákoníku). Anebo zda takto formálně dědictví neodmítl a domluvil se s Vaší tchýní na vypořádání o dědictví.

Pozor je nutné si dát v případě odmítnutí dědictví. Pokud Vaším manželem k tomu formálním jednáním došlo (tak, jak je popsáno výše), pak na jeho místo nastupují jeho děti. Přesněji řečeno, část domu, která by jinak připadla Vašemu manželovi, by byla rozdělena mezi děti, nenapadla by automaticky na Vaší tchýni.

Vypořádání dědictví by ve Vašem případě asi vypadalo tak, že celý dům náležející do dědictví nabývá pozůstalá manželka (Vaše tchýně) a Váš manžel žádnou část domu nenabývá. Podmínkou tohoto úkonu je, že dědickou dohodu uzavírají dědici při jednání u soudního komisaře a její znění se uvede v protokolu o jednání. S dědickou dohodou musí souhlasit všichni dědici. Podmínka provedení u soudního komisaře je nutná, jinak je taková dohoda neplatná.

Došlo-li skutečně k vypořádání dědictví a Vaše tchýně je skutečným vlastníkem domu, nic jí nebrání, aby nemohla se svým majetkem nakládat, jak popisujete, tedy požadovat po Vás nájemné. Je škoda, jestli Váš manžel při vypořádání nepožadoval za svou část žádné protiplnění od Vaší tchýně, např. zřízení věcného břemene bezplatného bydlení a užívání nemovitosti.

Nájemní smlouva Vám předložená je návrhem vlastníka nemovitosti (pronajímatele) založit nájemní vztah k bytu. Pro Vás jako možné nájemníky to znamená, že s takto napsaným návrhem můžete souhlasit a podepsat nájemní smlouvu. Anebo nesouhlasit a snažit se buď vyjednávat o podmínkách ve smlouvě uvedených, anebo se vystěhovat.

46: Karlová [2010-04-21 10:45:33]

Bydlím v dvojdomku. Kolik psů může mít můj soused vedle mne na zahradě. Soused je ve druhé polovině domku, tuto polovinu má pronajatou od obce. Může tam mít 9 psů?

Žádný právní předpis toto nestanoví; někdy ovšem si toto může vymínit pronajímatel v nájemní smlouvě, to je však vztah Vašeho souseda s obcí, nikoli Váš. Můžete si samozřejmě na obci stěžovat a pokud naznačené ustanovení ve smlouvě obec má, může tuto věc se svým nájemcem řešit a to až formou výpovědi pro porušení smlouvy; pokud však takové ustanovení v nájemní smlouvě není, byl by to problém.

Jinak platí obecně podle § 127 občanského zákoníku, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo ohrožoval výkon jeho práv, a to zejména také nesmí sousedy obtěžovat hlukem, pachy apod. Pouhá přítomnost psů samozřejmě porušením zákona není, ani v naznačeném počtu psů. Záleží však na okolnostech, kde nemovitosti leží a zda psi v uvedeném jejich počtu způsobují nějaké takové obtěžování, např. na venkově jsou psi běžní, jejich přítomnost i občasný štěkot je jistě poměrům zcela přiměřený, naopak přítomnost 9 permanentně vyjících a štěkajících psů v klidové oblasti lázeňského města by zřejmě poměrům již přiměřená nebyla; záleželo by jistě i na velikosti, plemenu, zmíněné hlučnosti atd. Pokud psi nějakým způsobem skutečně obtěžují, můžete žádat zjednání nápravy u vlastníka - tj. obce. V případě, že by obec nezjednala rozumnou nápravu v dostatečné lhůtě, můžete se poté obrátit v této věci na soud a vlastníka žalovat.

Pokud soused nemá vhodné resp. má přímo nevhodné podmínky pro chov, zejm. pokud psi nemají dostatek prostoru v tomto jejich množsví, nebo jsou jinak zanedbáváni, může se samozřejmě jednat o týrání zvířat, v této věci je možno se obrátit na veterinární správu o posouzení. Závažnější případy týrání zvířat jsou dnes i trestným činem.

45: Kocinová Marie [2010-04-19 19:53:48]

Dobrý den, náš soused si osel zahradu jabloněmi a třešněmi přímo před naším domem.Od okna ke stromu je to 6m,podotýkám jižní strana oknem.Taktně jsem mu naznačila že až vyrostou budou mi stínit do okna, ale on se jen pousmál a řekl že jsem si měla dům postavyt dál.V době kdy jsme pozemek kupovali,jižní pozemek byl veden jako ornice, nyní je to stavební parcela o rozloze 4500 m2.Dokážete mi prosím poradit.Předem moc děkuji Kocinová Marie

Vašeho problému se týká ust. § 127 občanského zákoníku. Zde se v odst. 1 uvádí: „Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.“ Nad míru přiměřenou poměrům nesmí obtěžovat sousedy například světlem, stíněním apod. Důležité je zdůraznit spojení „nad míru přiměřenou poměrům“, jen tehdy je dle zákona obtěžování je právně významné.
Vaše právo na klidné užívání vlastnického práva není zatím nijak ohroženo. Jiný stav bude za několik let, kdy stromy vyrostou a budou zamezovat přístupu světla, stínit Vaši nemovitost, nebo zasahovat svými kořeny na Váš pozemek. Až potom by bylo možno uvažovat nad tím, že se bude jednat o zásah „nad míru přiměřenou poměrům“, pak teprve bude možno podat žalobu k soudu na to, aby se soused takového chování (stínění) zdržel a bude jen na dokazování a soudu samotnému, jak takový případ posoudí.

44: Matějková Dana [2010-04-14 20:19:04]

Dobrý den, dům ve kterém bydlíme prodal stát fyzické osobě. Tato osoba je majitelem již dva měsíce a do dnešního dne se nám neozvala, ani nereagovala na náš dopis, kde jsme žádali o sdělení čísla účtu, kam máme platit nájemné.Nájemné za minulý měsíc jsme složili jako úřední uschovu u obvodního soudu.Nevíme,zda máme v úřední úschově pokračovat, nebo jaké máme učinit další kroky abychom se nedostali do pozice neplatiče.Děkuji za odpověď. Matějková Dana

Podle toho, co píšete, postupujete naprosto správně. Vámi popisovaný stav se nazývá „prodlení věřitele“ (ve Vašem případě pronajímatele) dle ust. § 522 občanského zákoníku. Je to proto, že Vám jako nájemcům pronajímatel neposkytl součinnost potřebnou ke splnění dluhu (tedy zaplacení nájemného) tím, že např. nesdělil číslo účtu, kam máte nájemné pravidelně zasílat. Velmi dobře jste si zařídili soudní úschovu, mohu jen doporučit s měsíčním nájemným takto nadále pokračovat. Vím, že se jedná o komplikovanou záležitost, ale nespolupráce při placení jde na vrub věřitele (pronajímatele). Bude jen v jeho zájmu zajímat se o peníze z nájemného, jistě se po něm začne co nejdříve shánět a Vy ho pak můžete bez problému odkázat na peníze složené v soudní úschově. Jakékoliv náklady, které budete s prodlením věřitele mít, jdou na jeho účet, bude Vám je nucen později proplatit, proto si shromažďujte všechny doklady.

43: Olga Nyrsko [2010-04-14 18:03:20]

Dobry den mam dotaz jsem podnajmu amuj pronajimatel byt prodal a dal nam i s novym majitelem 14 dni na vystehovani a město tvrdi že byty nema maji přednost mistni co mam delat nemam v mistě trvale bydliště ale pracuji tam dekuji za odpoved

Bohužel je Váš dotaz dosti zmatečný a není jasné, zda se ve Vašem případě jedná o pronájem vzniklý na základě nájemní smlouvy, nebo o podnájem vzniklý na základě smlouvy o podnájmu. Jedná se o dvě odlišné věci.
Pokud byste měla nájemní smlouvu s pronajímatelem (vlastníkem nemovitosti) jako fyzickou osobou (nikoliv městem), pak nájem zaniká buď dohodou nájemce s pronajímatelem, nebo výpovědí. Na základě dohody nájemce a pronajímatele může dojít ke skončení nájmu v den, který si obě strany dohodnou ve smlouvě. Výpověď může dát pronajímatel jen ze zákonem stanovených důvodů, a to dle ust. § 711 nebo ust. § 711a občanského zákoníku. V případě výpovědi náleží nájemci minimálně tříměsíční výpovědní lhůta (smluvně se mohou nájemce s pronajímatele dohodnout na delším období, nikoliv kratším než 3 měsíce). Při výpovědi dle ust. § 711a, tedy s přivolením soudu, má nájemce taktéž nárok na náhradní byt (tedy byt podobný svým umístěním - v obci, rozlohou, vybavením, apod.). Při výpovědi dle ust. § 711, tedy bez přivolení soudu tomu tak není a nájemce je vystěhován bez jakéhokoliv nároku na náhradní byt.
Co se týče obecních bytů, ty jsou přidělovány dle kritéria stanoveného konkrétní obcí. K získání takového bytu je potřeba vyplnit žádost o obecní byt a město si bude vybírat žadatele dle svého určitého měřítka. Samozřejmě město takové byty, které by mohlo pronajímat, mít ve svém vlastnictví vůbec nemusí.
Smlouva o podnájmu se uzavírá s nájemcem nemovitosti, který má s vlastníkem nemovitosti uzavřenou nájemní smlouvu. Smlouva o podnájmu tedy trvá, pokud není dohodnuto jinak, po dobu trvání nájemní smlouvy, smlouva o podnájmu nemůže skončit později než nájemní smlouva, kterou má uzavřenou nájemce s pronajímatelem. Také u podnájmu platí zákonná tříměsíční výpovědní lhůta. Tato lhůta neplatí, kdyby došlo ke skončení nájmu bytu, podnájem pak končí společně s nájmem bytu.. Podnájemník taktéž nemá právo na náhradní bydlení.
V případě, že by došlo ke změně vlastníka, tedy pronajímatele nemovitosti, pak dle ust. § 680 odst. 2 občanského zákoníku, vstupuje nový vlastník do právního postavení původního vlastníka nemovitosti. Nájem tímto sám nezaniká, jen dochází ke změně v osobě pronajímatele.

Taktéž skutečnost, že ve městě pracujete, nemůže mít žádný vliv na povinnost pronajímatele nebo obce obstarat Vám náhradní byt. Jestliže na něj nemáte nárok dle výše uvedeného ust. § 711a občanského zákoníku, pak Vám jej není nikdo povinen zajistit.
Pronájem bytu spjatý s dobou zaměstnání by přicházel v úvahu jen v případě, že byste měla byt pronajatý od svého zaměstnavatele a získala tento na základě zisku zaměstnání.

42: Pavel [2010-04-13 19:50:00]

Dobrý den.Chtěl bych se zeptat,bydlel jsem v městském bytě kde jsem topení na pevná paliva předělal na vlastní náklady na plynové topení.Mám stavební povolení i kolaudaci.Ve stavebním povoleni bylo napsáno, že jsem doložil veškerou dokumentaci a svolení vlastníka bytu /demos/.Po odstěhování do vlastního domu jsem žádal o proplacení nákladů.Žádost mě byla zamítnuta z důvodu,že jsem nepředložil souhlas vlastníka bytu.Mám nárok na proplacení veškerých nákladů?Jak se posuzuje odhad,když topení bylo předěláno před 15 lety.Děkuji

Investice do cizího majetku lze provádět jen se souhlasem vlastníka. Úhradu nákladů s investicí spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal.
Ust. § 667 odst. 1 občanského zákoníku uvádí: pokud pronajímatel dal souhlas se změnou na pronajaté věci, avšak nezavázal se k úhradě nákladů s tím spojených, má nájemce právo po skončení nájmu požadovat po pronajímateli protihodnotu toho, o co se zvýšila v důsledku změn hodnota pronajaté věci.
Do skončení nájmu jste se, jak vyplývá z Vašeho dotazu, s pronajímatelem na úhradě nákladů nedohodl, máte tedy prvním dnem po skončení nájmu nárok na protihodnotu toho, o co se zvýšila v důsledku změn hodnota pronajaté věci, tedy bytu.
Je důležité upozornit, že hodnota bytu se stanovuje nikoliv ke dni dokončení stavebních úprav, ale ke dni skončení nájmu. Pokud se ohledně této sumy nebudete moci s pronajímatelem dohodnout, je dobré si nechat vypracovat znalecký posudek, ten Vám může popřípadě sloužit také u soudu jako důkaz.

41: Martin béreš [2010-04-13 19:06:59]

Dobry den,chtel bych se zeptat,bydlime v pronajatem byte už rok a přišel nam přeplatek 20tis.Nevím jestli přeplatek patří nám nebo pronajimateli,vlastníka bytu.Děkuji Martin z Prahy

Podle občanského zákoníku je nájemce povinen platit pronajímateli nájemné a úhradu za plnění poskytovanou s užíváním bytu podle smlouvy nebo dle ceny obvyklé. Tyto prostředky platí nájemce za pronajatou věc pronajímateli, aby nájemce pronajatou věc užíval a bral z ní užitky.
Při vzniku přeplatku by jej měl pronajímatel po provedení vyúčtování nájemci vrátit, případně může o výši přeplatku snížit nejbližší platbu nájemného, a provést tak zápočet.

Jestliže peněžní prostředky poskytnuté Vámi jako nájemcem byly vyšší, než kolik skutečně stačilo k úhradě plnění poskytovaného s užíváním bytu, nejedná se již o účel, pro který byly tyto prostředky původně poskytnuty (hrazení nákladů za užívání bytu), a proto by Vám měly být vráceny, jsou stále Vaším majetkem. Je nutné odlišovat nájemné (poskytnutá úplata pronajímateli za přenechání věci, která je vlastnictvím pronajímatele) a úhradu za plnění poskytované s užíváním bytu (kterou hradíte Vy za provoz pronajaté věci).

40: [2010-04-12 08:21:24]

V našem domě, který má 3 vchody (36 bytů) je společenství vlastníků všech bytových jednotek. Chtěla jsem se zeptat, jestli by bylo možné ze společenství vystoupit a utvořit nové, kolik bytů je minimum pro utvoření nového společenství vlastníků a jakým způsobem to uskutečnit?
děkuji Eva z Bystřice

Jestliže je jedna samostatně stojící budova tvořena dvěma či více uzavřenými celky, přičemž každý z nich má samostatný vchod a každý tento celek je oddělen od ostatních a není průchozí, pak je dle ust. § 2 písm. a) zák. č. 72/1994 Sb. i tento celek, který je přístupný pouze jedním vchodem a od ostatních celků je oddělen stěnami, možno pro účely zákona o vlastnictví bytů považovat za budovu. Nutné je také zdůraznit, že musí mít samostatné číslo popisné, kdy tato část má samostatný vchod, je oddělen od ostatních částí a není průchozí, tedy je tak stavebně technicky uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy.
Teprve je-li ze stavebního hlediska takové rozdělení možné, je třeba, aby se na takovém uspořádání dohodli všichni vlastníci jednotek v původně rozdělené budově.
Nutné je mít potvrzení stavebního úřadu o možnosti takto stavbu rozdělit a dohodu všech vlastníků jednotek. Na základě těchto dokladů by provedl příslušný katastrální úřad změnu prohlášení vlastníků jednotek.
§ 9 odst. 1 zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů stanoví: „Společenství vlastníků jednotek je právnická osoba, způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen "správa domu"), (…)“
Jak je výše popsáno, není stanoveno číselně minimální počet bytů nutných k utvoření nového společenství. Při rozdělení bude nové společenství vycházet z „budovy“, tedy samostatného vchodu se svým číslem popisným, ve kterém budou všechny bytové jednotky v jednom společenství. Ostatní vchody mohou zůstat v dosavadním společenství, nebo se taktéž odtrhnout a vytvořit vlastní společenství pro každý jednotlivý vchod.

39: [2010-04-11 19:21:22]

Dobrý den,chtěl bych se zeptat.Jsem vlastníkem bytu který pronajímám.Nájemníci mají zájem o trvalý pobyt.Jsou nějaká rizika když jim v žádosti vyhovím?Děkuji Bílek

Údaj o trvalém pobytu má dle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, jen evidenční charakter. Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu či jeho části, kde je občan přihlášen, ani k vlastníkovi tohoto objektu. Skutečnost nahlášení trvalého bydliště ještě neznamená, že tam skutečně bude osoba moci bydlet. K tomu by bylo nutné ještě mít titul, tedy v případě nájmu nájemní smlouvu.
Píšete, že jste vlastníkem bytu. V takovém případě pak budete mít také právo trvalé bydliště zrušit. To by se řídilo dle ust. § 12 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel. Na Váš návrh by mohla ohlašovna trvalého pobytu (na místním obecním/ obvodním úřadu) rozhodnout o zrušení údaje o místě trvalého pobytu osoby. Jen byste tuto skutečnost musel nějakým způsobem odůvodnit. To by bylo možné jakýmikoliv listinnými důkazy, nebo výpověďmi sousedů o tom, že se zmíněná osoba na uvedeném místě nezdržuje.